Kapitola první: Tereza

18 1 2
                                    

„Terezko, máš všechno?" Optala se mne má maminka.
„Jojo, neboj." Pousmála jsem se na maminku. Balila jsem si věci do nemocnice. Mají mi operovat oč. Vidím totiž dvojitě.
„Dobře, zvládneš jít ještě dneska do školy?" Mamka se usmála.
„Mami! Samozřejmě, že zvládnu. Musím se přeci rozloučit s holkama." Zasmála jsem se. Občas je až moc starostlivá.
„Dobře, já tě vyzvednu a hned pojedeme. Ahoj, zlatíčko!" Zamávala mi maminka a já vyrazila do školy.

Dvojitý pohledWhere stories live. Discover now