Leather Cat

Prolog

Nevěděla jsem, co tam vlastně dělám.
Proč stojím před zvonkem domovních dveří, prst natažený a položený na něm a v hlavě mám zároveň vzrušení a touhu utéct? Měla bych ho zmáčknout?
Venku už byla tma.
Kolem mě proudily hloučky opilých lidí a z vnitřku baráku se ozývala hlasitá hudba.
Moje tělo zareagovalo automaticky a prst se přitiskl na chladný kus plíšku.
Ani ne za minutu mi přišel otevřít.
Neviděla jsem ho tři měsíce, a přesto byl úplně stejný, jako vzpomínka, která mi na něj utkvěla v hlavě.
,,Ahoj, Emily," řekl až příliš jemným hlasem a světlo pouličních lamp se mu zalesklo v jeho divokých očích.
,,Tak jsem tady," řekla jsem místo pozdravu a on se na mě usmál.
Měl na sobě černé kožené kalhoty a zářivě bílou košili. Kolem krku nějaký přívěsek, kterému jsem však nevěnovala téměř žádnou pozornost.
Víc mě přitahoval pohled na jeho rozhalenou košili odhalující velmi mužně svalnatou hruď.
,,Jsem rád, že jsi přišla. Pojď dál."
Protáhla jsem se kolem něho do chodby,
ve které se hemžily skupinky lidí.
Hlasitá hudba pohybovala jejich těly, i sklenicemi, které staly doslova všude.
,,To je tvůj dům?" zeptala jsem se a snažila se překřičet hudbu a povyk.
Musela jsem se k němu naklonit blízko a ovanula mě tak příjemná vůně jeho kolínské.
,,Není. Co kdybychom šli někam, kde je klid? Vysvětlím ti to," navrhl.
Následovala jsem ho, protože vyrazil po schodech nahoru.
Cítila jsem na sobě zvědavé pohledy přítomných a viděla, jak si o mě špitají.
Nevěnovala jsem tomu žádnou pozornost.
Otevřel přede mnou masivní bílé dveře a pokynul rukou, abych šla dál.
Uvnitř to vypadalo jako v nějakém luxusním hotelu, kolem dokola polstrované sedačky ze světlé kůže a uprostřed velký bar. I stěny místnosti byly světlé a hebké. Bar byl celý z nějakého dřeva, nahoře byly vzorně vyskládané sklenice a ze stropu visely lahve s alkoholem. Bylo jich tam tolik, že jsem ani nevěřila, že se tolik druhů alkoholu vyrábí.
Na druhé straně místnosti byly dvě křesla, která stála u zdi vedle okna.
Posadili jsme se do nich naproti sobě.
Čekala jsem, co se bude dít.
,,Promiň za tyhle podmínky, zrovna dneska je tu obzvlášť rušno."
,,Kde to jsme?"
Rozhlédl se po pokoji, jako by si sám nebyl úplně jistý.
,,V domě jednoho hudebního producenta, který rád pořádá párty. Je to taková naše základna."
,,Proč si mě sem pozval?"
,,Je to trochu složité na vysvětlení."
Z ničeho nic vstal a přešel k baru. Vytáhl ze skříně láhev koňaku a rozlil ho do dvou skleniček. Jednu mi podal a mlčky si se mnou připil. Nic neříkal ani poté, co skleničku postavil na bar, znovu si nalil a jenom si ji pozorně prohlížel.
,,Slíbíš mi, že když ti o tom povím, vyslechneš si to do konce a neutečeš?"
,,Vypadám jako někdo, kdo by utíkal?"
Usmál se na mě a já mu úsměv opětovala.
Všimla jsem si, jak očima zkoumá mou tvář.
,,Dobře. Věc se má tak," začal a znovu se napil. ,,Když jsem tě uviděl, věděl jsem, že jsi jiná, než všechny ostatní," přestal mluvit a stále na mě upřeně hleděl.
Věděla jsem na co myslí.
Nadechl se a pokračoval.
,,Zkrátka je v tobě něco, co ostatní nemají, a mě napadlo, že by tě možná mohla zajímat nabídka, kterou mám pro tebe. Nejprve musíš pochopit, že je denní život a ten noční a oba dva jsou tak trochu jiné světy," odmlčel se.
,,Myslím, že stále nechápu, kam tím míříš," ozvala jsem se a on vypadal, jako by opravdu přemýšlel, jak to má říct.
,,My muzikanti bychom řekli, že na mozek působí jiné hormony a proto se i chování člověka částečně mění, ale skutečnost je stejná."
,,Stále nechápu."
,,Nezáleží na vysvětlení. Můžeš žít obyčejný a nudný život ve dne, ale v noci se z tebe stane nespoutaný a zábavný člověk," znovu se na chvili odmlčel a pak dodal:
,,Chci, aby jsi pro mě tancovala, Emily. Kdykoli budu chtít."
Jeho slova se do mě vsákla tak rychle, že jsem je ani nestačila vstřebat, když se opět ozval jeho vážný hlas.
,,Představuji si privátní tance..ehm, řekněmě třeba s menšíma výhodama."
,,Myslíš sex?"
,,Ano, Emily."
Nastalo ticho. Sledovala jsem jeho obličej, který byl naprosto vážný. Snažila jsem se taky o vážný výraz, ale pak jsem udělala něco, co překvapilo i jeho. Vyprskla jsem smíchy.
,,To co mi nabízíš, je naprosto absurdní."
,,Nevím, co je na tom tak legračního. Byl by to oboustranně výhodný obchod."
,,To je zajímavý popis." prohodila jsem a rozesmála jsem se ještě víc.
Utírala jsem si slzy a snažila se uklidnit.
,,Promiň, ale od toho jsou jiné profesionálky." řekla jsem, možná příliš odmítavě, za to stále pobaveně.
Napřímil se a bylo vidět, že ho má reakce opravdu překvapila.
,,Proč zrovna já?" zeptala jsem se nakonec, abych se dostala k jádru věci. ,,Můžeš si ukázat na každou nadrženou fanynku, modelku nebo pornoherečku a okamžitě je - ...."
,,Protože v tobě vidím něco, co nikdo jiný nemá," skočil mi do řeči. ,,Je to něco v tvých očích, asi nespoutanost, divokost, po které tak šílím. A já vím, že i když nad tím teď pochybuješ a nejspíš tě má nabídka šokovala, nakonec o ni budeš uvažovat a pokud tak uděláš, možná, že se i nakonec rozhodneš v náš prospěch."
Dívala jsem se na něj a on zase na mě. Svět okolo zpomalil, jen mé myšlenky dosahovaly rychlosti světa.
Nevěděla jsem, co si o tom všem mám myslet.
,,Jaký je důvod, proč tohle po mě chceš?"
,,Pro zábavu," odpověděl. ,,Žádný chlap s mým sexuálním apetitem nepotřebuje takový druh mučení."
,,Proč bych to měla chtít já?" opáčila jsem a vstala ze židle. Měla jsem pocit, že odtamtud musím rychle odejít, jinak už neodejdu nikdy.
On vstal taky a byl blízko.
Obtočil své prsty kolem mé paže.
Jemně. Tak, že bych se mu mohla kdykoliv vytrhnout, ale já nechtěla.
A on to věděl.
,,Vidím na tobě, že už teď to chceš," řekl tiše, skoro šeptem.
Cítila jsem, jak mi srdce uvnitř hrudi zběsile buší. Tohle bylo už příliš.
Bylo to za hranicí.
Ráda jsem se bavila, ale není právě tohle ta hranice, kdy bych už měla přestat? Kdy se otočit, a říct: ,,ne,
děkuji," a odejít?
,,A co když opravdu chci?"
Naklonil se ke mě tak blízko, že jsem mohla cítit jeho teplo. Mým tělem začalo projíždět mírné vzrušení.
,,Pak stačí říct ano."