HOGWARTS TWINS GROUP (CZ) [HPFF]

2. První školní den

Právě jsme s mojí sestrou procházely vlakem a hledaly jsme naše kamarádky. Našly jsme je v jednom kupé a šly jsme za nimi.

,,Ahoj!" pozdravily nás zároveň. Taky jsme je pozdravily a posadily jsme se k nim.

  ,,Tak co máte v plánu letos?" zeptala se nás Judy.

,,Pochybuju, že zase budete chtít naštvat každého profesora, kterého ve škole potkáte, jako minulý rok." zasmála se Natalie.

,,Ne, letos se radši budeme jenom připravovat na NKÚ. Rodiče měli minulý rok co dělat, aby Brumbála přesvědčili, aby nás nevyloučil ze školy." odpověděla jim Letta.

,,No, já bych docela nerada opakovala ročník." řekla jsem. ,,S tím souhlasím." řekla Natalie.

Chvíli jsme si ještě povídali a pak k nám přišla stará čarodějka, která prodávala sladkosti. Všechny čtyři jsme si koupily čokoládovou žabku.
Po zbytek cesty jsme si jen povídali o průšvizích z minulých ročníků.

,,A vzpomínáte si, jak jsme ve třetím ročníku kreslily na zdi chodeb ve čtvrtém patře?" zeptala se nás Judy.

,,Jo, jo. Všechny čtyři jsme dostaly měsíc školního trestu." zasmála jsem se.

,,A nebo, jak jsme minulý rok na Apríla odpálily hnojůvky ve Velké síni." zasmála se Letta.

,,Na to si vzpomínám moc dobře. Celou noc jsme pak za trest chodily po zapovězeném lese a hledaly nějakou kytku pro profesorku Prýtovou." řekla na to Natalie.

,,Letos asi žádný průšvihy dělat nebudeme. Myslím, že na nás jsou všichni profesoři naštvaní tak, že by jsme trest dostali do konce školního roku." řekla jsem.

,,Myslím, že jediný kdo na nás není naštvaný, je Protiva." zasmála se Judy.

,,Zajímalo by mě, kdo má víc průšvihů. Jestli my nebo on." řekla Natalie.

,,Sice to nerada přiznávám, ale myslím, že on. Přece jenom je ve škole o pár stovek let dýl než my." odpověděla jí Letta.

Pak k našemu kupé přišel Adam Tate. Je ve stejném ročníku jako my. Všechny čtyři ho z celého srdce nenávidíme a on to moc dobře ví. Aby jste to pochopili, tak k té nenávisti máme důvod a ten přišel hned jak Adam otevřel dveře našeho kupé. Jako snad každý týden se zeptal na tu samou otázku. ,,Tak co Natalie. Letos už se mnou na to rande půjdeš?" Natalie to asi vytočilo víc než kdy jindy a já se jí nedivím, když tuhle otázku poslouchala čtyři roky.

Natalie k němu přišla, dala mu facku a řekla ,,Ne, nepůjdu!!! A jestli nechceš skončit na ošetřovně, tak s těmito otázkami laskavě přestaň!" Zavřela dveře od kupé a sledovala záchvat smíchu mě, Letty a Judy. 
,,No a co. Už jsem mu to nějak vysvětlit musela." řekla Natalie a zasmála se.

Po zbytek cesty už k nám naštěstí nikdo nepřišel. Tak jsme si povídali dokud jsme nedorazili na místo, na které jsme se celé léto těšili. Konečně jsme dorazili k Bradavicím.

Všechny čtyři jsme se z vlaku vydaly rovnou ke kočárům a už jsme jely k hradu. Jako každý rok jsme šly do Velké síně, posadily jsme se, sledovaly jsme, jak se na nás všichni profesoři naštvaně dívají a čekaly jsme až začne zařazování.

Když zařazování skončilo, tak jsme povečeřely a každá z nás se vydala do své společenské místnosti. Po cestě jsme s Natalie potkaly Adama Tatea. Nevypadal moc nadšeně, že nás vidí, ale i přesto se na něho Natalie pousmála.

Došly jsme do společenské místnosti a vydaly jsme se do našeho pokoje a potkaly jsme tam naše spolužačky, Melissu a Spencer. Nikdy jsme se moc nebavily, tak jsem je pozdravila a stejně jako Natalie, jsem si šla vybalit věci.

Dávala jsem si poslední věci do skříně a potom jsme se s Natalie vydaly do společenské místnosti, kde jsme potkaly ředitele naší koleje, profesora Filiuse Kratiknota. ,,Dobrý večer" pozdravily jsme ho. ,, Dobrý večer" odpověděl nám. Na něho jsme ve vlaku úplně zapomněly. On na nás taky nebyl naštvaný tak moc jako ostatní profesoři. Nejspíš protože jsme já a Natalie z jeho koleje. Když nám měl za nějaký průšvih odebrat body, tak nám jich odebral míň než by měl. Ale i když nám body odečetl nějaký jiný profesor, tak jsme to vždycky dohnaly ve famfrpálu.

S Natalie jsme se šly posadit do křesel a povídaly jsme si. ,,Když tak nad tím přemýšlím, tak i když letos píšeme NKÚ, tak nějaký ten průšvih by nebyl na škodu." řekla mi Natalie. ,,Jsi si opravdu jistá, že už nás tentokrát opravdu nevyloučí?" zeptala jsem se jí. ,,Ne, nejsem" řekla a zasmála se. ,,Ok, a co bys chtěla provést?" pronesla jsem další otázku a čekala jsem co Natalie vymyslí. ,,No, mohly by jsme třeba vzít košťata, letět k oknu kabinetu nějakého učitele, všechny čtyři použít kouzlo Aquaerupto a vytopit něčí kabinet." řekla. ,,Ok, jdu do toho. Ale asi bysme měli vytopit kabinet Kratiknota, třeba nás nevyloučí ze školy a přežijeme i pátý ročník" zasmála jsem se. ,, Dobře, ráno to řekneme holkám." řekla a potom jsme se vydali do našeho pokoje.

Ahoj, mám tady další kapitolu a doufám, že se vám líbí.💙🐺⚡