HOGWARTS TWINS GROUP (CZ) [HPFF]

3. Hra

Ráno jsme šli do Velké síně na snídani. Byla skoro plná šly jsme se posadit k Havraspárskému stolu, kde profesor Kratiknot rozdával rozvrhy.

,,Slečna Reakenová a Gilesová. Pátý ročník, že?" zeptal se nás a my jsme mu přikývly. Dal nám rozvrh, my jsme poděkovaly a šli jsme posnídat. Vzaly jsme si toust a když jsme se najedli, tak jsme šli na místo kde se vždycky potkáváme s Judy a Lettou, než začne vyučování. Ve Velké síni bylo hodně studentů, takže nám to trvalo trochu dýl.

,,Konečně jste tady. Proč vám to tak dlouho trvalo?" zeptala se nás Letta, když jsme k nim asi po deseti minutách konečně dorazily. ,,Letto, vidíš kolik studentů je ve Velké síni? Jsme rády že jsme z tama vůbec vylezly." řekla jí Natalie a Letta s Judy se zasmály. ,,Tak náš včera s Natalie napadlo, že by jsme mohly na košťatech doletět k oknu kabinetu Kratiknota a trochu mu vyplavit kabinet." řekla jsem holkám. ,,No dobře, ale asi si vyberete na jakou školu budete chtít jít až nás vyhodí." řekla nám Judy. ,,Já bych chtěla chodit do Stříbranova nebo do Kruvalu, ale taky záleží na tom, kam nás budou chtít vzít." odpověděla Letta. ,,Hele, zatím nás nevyhodili, tak neplánujte co bude až to udělají." řekla jsem jim se záchvatem smíchu.

Chvilku jsme si ještě povídaly a pak nám došlo, že asi tak za deset minut začíná vyučování. Jelikož jsme já, Natalie a Letta měli první hodinu společnou, tak jsme se rozloučili s Judy a rychle jsme utíkaly na bylinkářství. Bylinkářství. Jako vždycky to byla nuda, ale další hodinu jsme měli obranu proti černé magii.

Přišly do učebny OPČM. Na hodinu jsme se docela těšily, dokud jsme nezjistily, že jí máme se Zmijozelem. Celý den jsme v předmětech nic moc nedělaly, takže jsme se těšily, až vyučování skončí.

Po vyučování jsme se sešly na obědě. Já a Judy jsme měly poslední hodinu společnou, takže jsme spolu šly do Velké síně za Lettou a Natalie. Když jsme je konečně našly, tak jsme se k nim šly posadit. ,,Tak jak jste se měli první den školy?" Na tuhle divnou otázku se nás zeptala Letta, když jsme k nim přišly. Moje odpověď byla jednoznačná: ,,Byl to první vyučovací den. Takže... moje odpověď zní: samozřejmě, že to bylo to nejhorší, co jsem v životě zažila! Nejhorší byla obrana proti černé magii se Zmijozelem!" Jak jsem se později dozvěděla, tak jsem ten den neměla nejhorší, jelikož Letta měla všechny hodiny, kromě tří, se Zmijozelem. 
,,A kdy provedeme náš žertík?" zeptala se Judy. ,,Co třeba zítra po vyučování?" Navrhla Natalie. ,, Dobře, to by šlo." souhlasila jsem.

Odpoledne jsme měly famfrpálový trénink. Já a Natalie jsme si vzaly košťata a šly jsme na hřiště. Jako každý rok jsme skončili na místě střelkyní.

Večer jsme šly na večeři. Než se začlo jíst, tak Brumbál říkal něco o tom, že 5.-7. ročníky budou mít jakousi hru na bradavických pozemcích. Moc jsem ho nevnímala. Ani mi nevadilo, že absolutně nechápu o čem mluví, však se na koleji zeptám Natalie.

Jak jsem řekla. Když jsme došli na kolej tak jsem se zeptala Natalie o čem Brumbál tu čtvrt hodinu mluvil. 
,, Říkal, že za dva týdny bude hra na školních pozemcích, která nás má vyzkoušet, jak bychom si s kouzly a různými stvořeními poradili mimo školu. Hra prý bude probíhat jeden týden. Budeme hrát ve dvojicích a další informace nám do týdne donesou ředitelé kolejí do společenských místností." řekla mi to, co všem říkal Brumbál. ,,Aha, díky. Já jsem totiž moc nevnímala." řekla jsem jí se smíchem. Pak jsme se obě vydali do pokoje a šli jsme spát.