Bílá místnost

Emzáci

"A jak dlouho tu jsi Rendy?"

Zeptala se Emma a sedla si na postel.

"Asi týden."

Chvíli se na sebe koukaly a ticho prolomila Rendy.

"Co je poslední co si pamatuješ?"

Emma se zamyslela.

"Šla jsem do školy a už nic. A ty?"

"Nápodobně a kolik ti vlastně je?"

Emma se usmála.

"Dvacet a tobě?"

"Jednadvacet. Myslíš že nás unesli emzáci?"

Rendy se zamyslela.

"No vyloučit to nemůžu ale asi ne."

Emma ale dál rozvíjela tuto teorii.

"Jestli ano tak už nejsme na zemi."

Rendy jí dala pěstí do ramene.

"Neděs holka."

A pak se začaly smát. Emmě to pak nedalo a zeptala se.

"Máš kluka?"

"Ne a ty?"

"Ne ten poslední byl idiot."

Zase smích. Pak na ně padla tísnivá nálada.

"Co po nás chtějí?"

Zeptala se Rendy a podívala se na Emmu. Ta si povzdechla.

"Tak to je záhada."

Rendy se na ni podívala a Emma se usmála a začala si pískat melodii z akt x. Rendy ji kopla.

"Nech toho."

Emma si povzdychla.

"Jen se snažím uvolnit atmosféru."

Rendy se usmála.

"Tak jo."

Vtom se objevily dva talíře a na nich maso. Emma se na ně váhavě podívala ale Rendy se na ně vrhla. Emma se taky dala do jídla.

Pak zhaslo světlo a šly spát.