Start over (ROADTRIP TV)✔️

1.

,,Je na čase abys poznala tátu" řekla mamka slabým hlasem. ,,Není to zlý člověk,Am. Vlastně jsem já utekla abychom mu nekazily jeho kariéru" přiznala pravdu,kterou mi zatajovala celý život. ,,Jak to? kdo je to a proč jsi mi to nikdy neřekla?"brečela jsem  a držela mamku za její studenou ruku. ,,Bylo to tak lepší,broučku"řekla a já jí podala kelímek s brčkem aby se napila.,,Když jsem dorazila poprvé do nemocnice,kontaktovala jsem ho.Přiletí si pro tebe zítra.Asi bych ti měla o něm asi něco říct,že.Jmenuje se Blair Dreelan. Studoval byznys a miloval hudbu.Když jsem zjistila, že jsem těhotná bylo mi 17 skoro 18. On zrovna dostával nabídky od klubů z celého Londýna a já zpanikařila a nechtěla mu bránit v kariéře.Naštěstí ani bůh to asi nechtěl a tvému dědovi přišla nabídka odtud.Byla  to skvělá práce a kdyby jí nepřijal byl by blbec. A tak jsme se s Blairem rozešli a já neměla sílu mu říct,že dítě je jeho nebo,že vůbec čekáme dítě.Děda  a mamka to kupodivu vzali dobře a podporovali mě.V lednu jsem byla v datu svých 18 narozenin ve Vídni se školou a tvému otci jsem poslala dopis o tom všem.Že budeme mít dítě alejen ať to ví ale nic víc.Ať mě nehledá a tak.A těsně po maturitě ses narodila ty 19.6.2002,ten den se stal můj nejlepší v životě.2017 mi diagnostikovali rakovinu ale tvrdili,že se nemusím bát,že ty už budeš dospělá a tak,jenže pak se to zhoršilo a když jsem sem v únoru nastoupila na dobro.Napsala jsem Blairovi. Rozumíme si skvěle a vím,že vy dva budete báječná dvojka a zvládnete to.Já na vás budu koukat ze zhora a dávat na vás pozor."řekla mamka a já brečela stejně jako ona. ,,Ale proč nemůžu zůstat u babičky.Chápu tátu i tebe,ale nechci opouštět,Anču,Áju a Sofii."řekla jsem a doufala jsem,že mamka změkne. ,,Ne,babička se jen tak tak zvládne postarat o sebe a brzy půjde do péče doktorů.Zapomíná a čím dál víc.Je mi to líto,Emmo, ale v tomhle neustoupím.Už je pozdě,beruško.Měla by si si jít balit"řekla a já s setřela slzy.,,Dobře tak já se stavím zítra"řekla jsem a objala mamku a vstala z její postele došla ke dveřím a naposledy se na ní podívala aniž bych se uvědomila,že to může být opravdu naposledy co vidím její oči plné lásky a života.

,,Sof ahoj prosím přijdeš ke mě?"zavolala jsem své nejlepší kamarádce a čekala co z ní vypadne.,,Jasně je se mnou i Ája"řekla melodickým hlasem ,který měla jen ona. ,,Vem jí sebou a já dokutálím i Anču"řekla jsem a lehce se zasmála. ,,Za dvacet minut u mě?"zeptala jsem se a úplně viděla jak Sof dělá složitý výpočty.,,Měla by jet tramvaj, takže a dvacet minut nás tam máš jak na koni"řekla a položila to.To samé dopadlo i s Aničkou a pět minut před srazem jsem dorazila domů a všechen nepořádek rychlostí blesku uklidila na místo.

,,Tak co ?"zeptala se Sof.,,No zkráceně poznám svýho tátu a budu se s ním stěhovat tam kde bydlí asi Anglie,tam mamka vyrůstala.Ale podle mamčina úsudku budeme skvělá dvojka"!řekla jsem a holky se usmály. ,,Celý život si toužila ho poznat a teď máš šanci tak jí chyť za pačesy a na nás neber ohledy,budeme si volat a psát a další prázdniny buď přiletíme my za tebou nebo ty za námi,osud by nás stejně rozdělil tak jako tak,jednou to přijít muselo"řekla dlouhý monolog  Ája.,,Fakt vám to nevadí?"zeptala jsem se nervozně a oči jsme všechny měly skelné.,,Opravdu nám to nevadí"řekla i Sof a já se usmála. ,,Blair přiletí prý zítra"řekla jsem a holky vyvalili oči.,,Tak to jdeme balit"vyskočila na nohy ta nejvyšší z nás,Anča.,,Přesně to jsem čekala"řekla jsem s úsměvem a vstala.,,Jako,že ti budeme dělat stěhovací četu?" zeptala se Sof a taky vstala.,,Tak to ses nepletla"řekla se smíchem Ája a taky vstala.,,Takže ty přines všechny kufry co máš nebo budeš chtít brát sebou a mi začneme vyndávat všechny tvý trička a mikiny"řekla diktátorsky Sof a přešla ke skříni kde jsem měla trička a mikiny a šaty.Já odešla a hledala po bytě kufry co jsme měly,celkem jsem našla 3 kufry a jednu velkou cestovní tašku.

,,Holka to tam všechno nenarvem budeme ti muset vytřídit šatník"řekla Anča. Trička mi zabrali třičtvrtě nejmenšího kufru.A to jsem jich polovinu nechala válet na posteli.Mikin a svetrů jsem měla hodně málo a nebylo divu že zaplnili jen dno největšího kufru.Kabáty jsme složili ke tričkům a dva k mikinám a nakonec jsme zbalily polovinu mých zásob kalhot, legín,,sukní a šatů.Střední kufr byl poloprázdnej a tam jsme frkly kosmetiku,ne že bych se nějak malovala ale jen řasenku,masky a micelární vody.A jestě jsem si tam nacpala spodní prádlo.Do cestovní tašky jsme narvaly dvoje vansky a jedny baleríny a pak ještě řetízky,náramky a tak,plus fotky jak s holkama tak školní a sbalila jsem si i ukulele ale jen do obalu.Pak jsem tam naházela pár zbytečností z pokoje a pár knížek.A bylo zbaleno. ,,Panebože kolik je už hodin?"zeptala se Ája unaveně. ,,Půl jedný" odpověděla Anča s očima upřenýma na mobil. ,,Moje fanpage s Elis,překročila hranici 10 tisíc followerů!"vyjekla nadšeně a my jí objaly.,,To je skvělý,Ančí"řekla za nás za všechny Sof. ,,Holky nechcete si něco vzít na sebe z tohohle,je mi to líto vyhazovat"řekla jsem a holkám se rozzářily oči a v mžiku byla postel skoro prázdná.,,Jestli nevadí mám být do jedný doma,takže se mějte dámy a zítra se ozvěte"řekla Ája a už vybíhala na tramvaj.,,Mamka sice říkala ve dvě,ale musím nějak zabodovat u rodičů protože v listopadu mě chce vzít Vojta do Abu Dhabí,jeho rodiče tam pojedou na služebku a nás chtějí vzít sebou"řekla Sof a my vyjekly.,,To je skvělý,Sof. Myslím,že váš vztah je jeden z těch co vydrží navěky"řekla jsem a silně jí objala.,,Díky v takovou důvěru, Am."řekla a objetí mi  opětovala.,,Já chci taky objetí"vykřikla Anča a skočila mezi nás až jsme spadly jako kuželky.,,Tak,ahoj a nezapomeň dát vědět"řekla Sof když vycházely na ulici.

Další díl vyjde někdy v sobotu.....