kamarád?

Kapitola 3.

Napsala jsem to co se teď děje mezi mnou a Ludvou své dobré kamarádce která, jeden čas fakt moc milovala Ludvu a trápila se kvůli němu téměř neustále. Ona na to zareagovala úplně jinak než jsem čekala,, Naty jestli ho máš ráda tak s ním buď! Přeju ti to. Jsme přece dobré kámošky a niakej debil nás nerozdělí."

Byla jsem velmi překvapená jak mi to hezky napsala řekla jsem si sama pro sebe že takového kamaráda by měli mít všichni. ♥️

Když mi napsal že mě miluje byla jsem ráda ale bála jsem se co se stane zízra ráno v buse. Myslela jsem si že si mě nebude všímat, že na mě bude zlej ale opak byl pravdou.

Ráno:

Musela jsem se připravit, ale furt mi to vrtalo v hlavě. Už byl čas na odcházení vzala jsem si věci a šla. Byla jsem na zastávce a jen čekala kdy přijede autobus,, Už přijel!" slyšela jsem z druhé strany zastávky a šla se postavit do chumlu cpajícího se do autobusu. Brzi jsem se dostala na řadu zaplatila jsem a šla jsem dlouhou uličkou v autobuse. Viděla jsem jak na mě Ludva kouká sice nevím jestli mi to slušelo nebo jestli jsem spíš vypadala jak strašidlo které se teď vzbudilo, ale jeho pohled byl tak kouzelný. Sedla jsem si před pětku a v rohu seděl Ludva. Mile mě pozdravil tak jsem ho také pozdravila ale ne tak mile jako on mě 😅

Začali jsme si psát a chtěl jít se mnou neustále ven. Byla jsem za tob ráda v tu dobu jsem byla dost smutná. Jeden kluk mi napsal že ne má rád ale já jeho ne. Jmenoval se Honza a řekl mi ať nikomu neříkám že mu líbím. Ovšem se to dozvěděla jedna kamarádka a řekla to Honzovi. Honza se na mě naštval a já jsem se musela snad týden obhajovat aby mi odpustil.

Ludva mě v tom podržel. Časem jsem ho začala mít ráda víc než jako kamaráda...

Šli jsme opět ven. Povídali jsme si, smáli jsme se. Zastavily jsme se u garáží kde nikdo nebyl. Povídali jsme si ale on šel ke mě blíž a blíž. Když už byl dost blízko aby mi dal pusu tak mu zavolal kamarád. Byla jsem strašně nervózní tak že jsem byla fakt ráda když mu zavolal ten kámoš.

Potom jsme šli za tím klukem který volal Ludvovi. Jen jsme se obejmuly ale jak je Ludva vysoký tak jsem si jako vždy musela stoupnout na špičky 😅 rozloučili jsme se a šla jsem domů...

Byla jsem naprosto nadšená. V hlavě jsem si celé to odpoledne přemítala a vzpomínala na naše obejmutí...

N. K.

Omlouvám se za chyby 🙂😅