Týden...doba, za kterou se musím připravit na tu soutěž mezi školami. Jsem nervózní, ale ne tolik když vím, že budu úplně někdo jiný. Jediné co mi zbývá je dopilovat choreografii. Zpěv pro mě není takový problém, jelikož zpěvem žiju od mala. Tancem sice také, ale zpěv mi jde celkem sám od sebe. Jenže to nikdo neví. Bojím se, že bych udělal chybu a ztrapnil se.
Po škole jsem se vydal opět do - pro mě známé - opuštěné učebny.
Nandal jsem si sluchátka a potichu si prozpěvoval.Po dvou hodinách~
Dnes jsem zapojil i zpěv abych si ho trochu osvěžil. Byl jsem zrovna v refrénu, když se rozrazily dveře. Rychle jsem se otočit zády ke dveřím a nasadil si kapuci s rouškou.
"Promiň, že jsem sem tak vtrhnul, ale slyšel jsem tvůj zpěv." '...sakra' zanadával jsem si sám pro sebe. Ale počkat ten hlas...to snad ne...Park Jimin.
"Omlouvám se už se to nebude opakovat," vychrlil jsem na něj a dál stál otočný zády k němu.
"NE! To je v pořádku, máš nádherný hlas." Odpověděl mi s nadšením v hlase. "Kdo jsi a jak se jmenuješ?" Optal se mě a já znejistěl.
"Nikdo zajímavý," odvětil jsem ledabyle. Rychle jsem si začal balit věci a chystal se odejít z místnosti kdyby mi v tom něco, nebo spíš někdo nezabránil.
"Nepustím tě dokud nebudu znát tvé jméno," dodal pevným hlasem.
"Promiň, ale to nejde,"proklouzl jsem mu přímo pod rukama a rychlím krokem vypadl ze školy.
_________________
...tak pro dnešek kratší, ale jsem líná to dopsat, takže tak. No snad se vám zatím příběh líbí. Kapitoly budou nejspíš vycházet ob den, nebo když budu mít čas tak i každý den. Užívejte života a zatím...I purple you💜
ČTEŠ
Mysterious [jikook] •POZASTAVENO•
FanfictionUž od mala jsem snil, že budu tančit a zpívat na veřejnosti. Jenže nikdy jsem neměl tolik odvahy, abych vystupoval pod vlastní tváří či vlastním jménem. Proto jsem se rozhodl, že budu na veřejnosti někdo jiný. Nebudu ten 19ti letý Jeon Jungkook, kte...