"Pane Jeone, mohl by jste dávat prosím pozor..." Zvedl jsem pohled od mobilu a můj pohled se setkat s učitelčiným.
"Sice jste nejlepším žákem vašeho ročníku, ale toto je nejnovější látka, tak se prosím soustřeďte." Sklopil jsem pohled a s tichým 'pardon' si začal zapisovat do sešitu.
"Jo a vy se posaďte do zadu." Nechápal jsem a tak se rozhlédl po třídě. Až teď jsem si uvědomil, že tu jsou čtvrťáci.
Jimin pov.
Přišel jsem do třídy a sedl si na svoje místo vedle Namjoona. Začal jsem si vybalovat věci, ale to by mě nesměl Namjoon zastavit.
"Nemusíš si připravovat. Učitelka je nemocná tak jsme spojený." Vysvětlil mi a já jen přikývl.
"A ským, že to jsme spojený?" Otočil jsem se na Namjoon a ten se na mě usmál.
"Myslím, že se třeťákama z třídy A4, ale nejsem si jistej." jen s tichým 'aha' jsem se otočil a nahmatal mobil v kapse mojí mikiny.
Zrovna jsem najel na stránky soutěže a pročítal si seznam účinkujících, když v tom do třídy přišla učitelka a vyzvala nás k odchodu.
Vešli jsme do třídy a všechny pohledy padly na nás. Tedy až na jeden jednoho chlapce, který se mračil do telefonu a u toho vypadal jako roztomilý králíček. Musel jsem se nad tím pousmát. Jenže jsem nebyl jediný kdo si toho všiml. Všimla si toho totiž i učitelka a hned mu to vyčetla.
Pak se otočila na nás a řekla ať se posadíme na konec třídy. Avšak mi neunikl překvapený výraz toho králíčka. Asi netušil, že už jsme přišli.
Celou hodinu jsem se nudil a tak pozoroval dění venku na rušných ulicích. Lidé pořád někam spěchali za práci a za představou peněz.
Jungkook pov.
Nijak jsem tu učitelku nevnímal a přemýšlel o té soutěži. Už jsem se zapsal, ale jen pod svým pseudonymem - JK
Já vím sice nic moc, ale nic lepšího mě nenapadlo. Tak co už. Změnit se to nedá.
Zvonek oznámil konec hodiny a já si úlevně oddychl. Snažil jsem se moc nevnímat, že tu jsou čtvrťáci. Pohled jsem zabořil do rozvrhu a zděsil se.
'sakra hudebka, no to je v prdeli' jak už asi víte před nikým nikdy nezpívám a to ani o hudebce. Jsem rád, že máme hodnou učitelku, která mě do toho nenutí, protože ví jak na tom jsem. Jednou mě slyšela, když jsem šel domů a po si cestě zpíval. Řekla, že mám obrovský talent a prý bych měl jít na uměleckou školu. Ale když zjistila jak se k tomu mám, mi řekla, že mě nebude do ničeho nutit a až se na to budí cítit mám začít zpívat i veřejně. Jsem za ní opravdu rád. Občas mi i pomahá se zlepšovat. Je jediná, která to ví.Všichni se začali zvedat a přesouvat do učebny hudební výchovy. Zvedl jsem se také a mířil si to za nima.
"Jungkooku můžeš jít na chvíli za mnou potřebuji s tebou něco probrat."promluvila na mě již zmiňovaná učitelka hudební výchovy.
__________________________
Taaaakže další kapitola, ale nic moc. Pokusím se aby se to už trochu rozjelo. Jsem teď nemocná takže budou vycházet kapitoly častěji, tedy alespoň doufám (:
I purple you💜
ČTEŠ
Mysterious [jikook] •POZASTAVENO•
FanfictionUž od mala jsem snil, že budu tančit a zpívat na veřejnosti. Jenže nikdy jsem neměl tolik odvahy, abych vystupoval pod vlastní tváří či vlastním jménem. Proto jsem se rozhodl, že budu na veřejnosti někdo jiný. Nebudu ten 19ti letý Jeon Jungkook, kte...