Krvavé růže

Jak To Bude?

Nikdy jsem nebyla zdatná běžkyně, ale neměla jsem na výběr. Musela jsem té ženské utéct. Když jsem se koukla přes rameno tak ta ženská stála a jen se smála. Měla jsem smíšené pocity. Věděla jsem, že by mě neměla dohonit, ale proč se tak směje?

Pak mi to došlo. Koukla jsem se dopředu a viděla jsem vyjíždět auto. Petrv vyjíždělo a srazilo by mě. Chtěla jsem seběhnot nasilnici nebo druhý chodník. Ale v proti směru jelo auto.
Musela jsem tedy zastavit.

Když jsem zastavilakoukla jsem se na tu ženskou, ale nebyla tam. Bála jsem se otočit, aby nebyla za mnou jako to bývá v hororech. Ale musela jsem. Tak jsem se pomaličku otáčela, ale nic jsem neviděla.

Počkala jsem, než to auto vyjede abych mohla přejít a jít domů, když Rita nepřišla. Auto přejelo, ale domů jsem jít nemohla. Ta baba stála celou dobu za tím autem. "Já s tebou nikam nejdu už jsem ti to řekla. A nech mě!"

"Pustím tě jen až mi řekneš jak se jmenuješ a kdo přesně si!!!" Chce mě pustit, ale já jí to říkat nechci. Co teď? Co mám dělat? "Proč to chcete vědět?"
Taťka mi říkal, že když nevím mám se zeptat a dozvím se to. Byla celou dobu otočená, ale teď se otočila a měla překvapený a vyděšený výraz.

Byla mi povjedomá. A byla mladá bylo jí okolo 20 let, něco jako mě. "Jsi Wi?" A v jejím obličeji byla naděje. "Ano, jsem. A kdo si ty? Připadáš mi povědomně." Byla jsem překvapená, že má tak ďábelský smích. "Našla jsem tě. To je dobře. Rita říkala, že tady budeš. A jo já jsem Nina." Byla jsem překvapená, protože Rita mě jsem poslala a chtěla abych se s Ninou setkala. "Počkat od kud se znáš s Ritou?" To bylo klíčová otázka abych poznala kdo to je

"To je jedno. Ale musime jít!" "A to kam? Promiň ale já tě vůbec neznám."
To co jsem jí řekla, nic nezměnilo. Vzala mě za ruku a táhla mě směrem k mému domu. Jak jsem počítala domu mě nedovedla a táhla mě dál. Doma už bylo zhasnuto a Nina mi jasně naznačila, že nesmím volat o pomoc.

Dovedla mě k tomu autu co mě zastavilo když jsem utíkala. Zavázala mi oči a řekla mi ať si sednu do auta. Slyšela jsem jak se zavřeli dveře a nastartoval motor. Pak jsem už jen slyšela jak Nina říká: "Ty víš kam máš jed." A auto se roz jelo. Možná by vás zajímalo proč jsem se nebránila, ale nešlo to když jsem trošku cukla tak ukazala na kapsu a došlo mi, že tam asi mobil nemá.

Doufám že se vám tento příběh líbí ❤️