BIG.DEAL

30. Leaving

Zdravím! Je tu nová kapitolka a konečně je tu zase nějaká ta akce :D  
Užijte si čtení :)

...JÁ ti můžu být absolutně ukradená." 

"Víš, byl bych rád, kdybys byla." Zašeptal. "Ale nejsi."

Bylo snadné ho po tomhle prostě vyhodit z pokoje. Přesně to jsem taky udělala ale tak nějak to nepomohlo. Nemohla jsem se totiž zbavit onoho nepříjemného pocitu, že je něco špatně. Oh.. možná to bylo tím, že všechno BYLO špatně! Ano, sice se jenom zmínil, že mu nejsem ukradená ale jako správná žena, jsem si to prostě musela rozebrat do podrobností a řádně to vyhrotit.
        Proč by mi to proboha říkal, kdyby v tom nebylo něco víc? A ať si pod tím představíte cokoliv, a že já mám pár typů, znamenalo by to, že se věci pohnuly směrem, který se mi ani trochu nelíbil.
        Přehodila jsem nohy přes okraj postele a rukama si prohrábla rozcuchané vlasy. Celou noc jsem nemohla usnout, neustále jsem se převalovala a přemítala nad tím, zda je možné aby se ten nahoře, ať už je to kdokoliv, proti mě postavil a dal si za úkol zničit mě. Hezky pomalu... Možná to znělo absurdně ale opravdu jsem takový pocit kolikrát měla. A poslední dobou jakoby se to zhoršovalo. Nejdřív to bylo to jak jsem neúmyslně podělala vyhrožování Paulovi, pak moc unáhlený a nepromyšlený, co se následků týče, únos One Direction. Co tu bylo dál? Danielova "zrada", která mě odrovnala na skoro dva dny, pak jeho telefonát o tom stupidním článku, na který bych jinak úplně zapomněla nebýt téhle probdělé noci a přemítání nad vším špatným, co se mi stalo za několik posledních dní. A pak tu máme Liama. Což je v podstatě samostatná kapitola. Nejdřív je vcelku v pohodě, po únosu příjemný asi jako trn v oku a nakonec z něj vyleze to, že mu nejsem lhostejná. Nejspíš to chlapec nemá v hlavě úplně srovnané.
        Slezla jsem z postele a zamířila k zrcadlu. Měla jsem v plánu dělat, že se nic neděje a doufat, že jakmile tahle situace, teď mluvím o celém únosu, skončí už si na sebe nevzpomeneme. Vcelku naivní představa, že? Ať už jsem nad koncem téhle situace přemýšlela jakkoliv tak aby to pro mě dopadlo dobře, musela bych je sejmout a zmizet. Do čehož se mi úplně nechtělo... Přivolalo by to jen další nechtěnou pozornost fízlů a tu jsem si prostě už nemohla dovolit. Otec byl na mě naštvaný už teď. Určitě.
        Shodila jsem ze sebe triko na spaní a převlékla se do černých uplých kalhot, bílého tílka a košile v barvě khaki. Nezapomněla jsem si kalhoty utáhnout černým páskem, na kterém viselo pouzdro se zbraní.
        Po včerejším rozhovoru s Liamem jsem si skočila dolů pro něco k jídlu. Ze všech sil jsem se snažila nepotkat ho, což se mi podařilo. Sice celá takhle akce vypadala jako scéna vystřižená z Mission Impossible ale jídlo jsem měla a Liama jsem nepotkala takže zase tak impossible moje mise nebyla (pozn. autora: impossible - nemožné). Od včerejšího odpoledne jsem tedy nic nejedla. Nemělo to na mě moc pozitivní dopad. Můj žaludek posledních pár hodin skučel a dožadoval se čehokoliv, co by ho dokázalo nasytit. Všechny mé problémy však pomyšlení na jídlo úplně odsunuly stranou.
        Podívala jsem se na hodiny na telefonu a následně ho strčila do kapsy. Bylo půl osmé. Brzo na to aby byl kdokoliv vzhůru a moc pozdě na to abych se převlékla do trika na spaní a pokusila se ještě usnout. Vlasy jsem si rychle projela hřebenem a zamířila dolů.
        Už od schodů jsem slyšela hluk, což mě vcelku zarazilo ale vidina jídla mě neúprosně hnala dál.
        "Ty zasranej parchante!" Zařval někdo až jsem sebou leknutím trhla. "Co si kurva myslíš, že tu děláš?!" Vešla jsem do kuchyně a rychle obhlédla situaci. Daniel stál u kuchyňské linky a v ruce, kterou měl volně spuštěnou podél těla, pevně držel telefon. "Doprdele..." Zaklel polohlasem. Liam stál na druhé straně kuchyně se zatnutými pěstmi. "Co se to tu děje?" Zeptala jsem se nechápavě a udělala pár kroků k Danielovi. On ani Liam na mojí otázku nereagovali. "Ty nechutnej hajzle!" Křikl Liam a rázným krokem zamířil k Danielovi. Ten zaujal obranou pozici. "Já věděl, že jsi podrazák! Věděl jsem to!" Křikl Liam podrážděně a vrhl se vpřed. Danielova reakce byla okamžitá, ale nebyl to útok, jak jsem očekávala. Vyděšeně odhodil mobil na kuchyńský pult a zvedl ruce v obranném gestu, ustupující dozadu. "Já-já...můžu to vysvětlit." Koktal, ale Liama jeho slova nezajímala. Několika rychlými kroky se dostal až k němu a popadl ho za triko. "Vymlátím z tebe duši ty parchante!"
        Dění předemnou se odehrávalo jako na promítacím plátně. Nebyla jsem schopná zasáhnout, jen jsem tam stála a nevěřícně pozorovala Liamův náhlý výbuch vzteku.
        Liamův pravý hák poslal Daniela okamžitě k zemi, kde by pravděpodobně ještě nějakou chvíli zůstal, kdyby ho Liam surově nevytáhl zpět na nohy a prudce ho nepřirazil k lednici. "Jak si jí to kurva mohl udělat?!" Daniel se konečně vzpamatoval a odhodlal se k protiútoku. Podařilo se mu vykroutit z Liamova sevření a obdarovat ho ránou loktem. Modlila jsem se, aby u sebe neměl zbraň, to by byl Liamův konec. "Podělanej parchante!" Zasyčel Liam a rozpřáhl se k další ráně. Ozvalo se zlověstné zakřupání a Danielův obličej se zbarvil šarlatově rudou krví, Liama to ale nezastavilo. Uštědřil mu ještě další dvě přesně mířené rány pěstí, než Daniel padl na zem.
        "Proboha, co to děláš?!" Vyjel Harry na Liama, který se napřáhl a několikrát kopl Daniela do břicha. Harryho příchodu jsem si nevšimla. Stál na druhé straně kuchyně, na tvráři vyděšený výraz. Liam po něm střelil zuřivým pohledem a vrátil se zpět ke skučícímu Danielovi. "Snažím se ho zabít." Zavrčel nebezpečně a znovu ho prudce nakopl, než ho vytáhl na nohy. Rozpřáhl se k další ráně ale Harry, který se na rozdíl ode mě odhodlal k zakročení, ho čapl za paži a strhl ho stranou. Daniel se bezvládně sesunul k zemi. Liam sebou škubl ve snaze vymanil se tak z Harryho sevření. Marně."Okamžitě mě pusť!" Křičel Liam.
        "Doháje, co to má znamenat?" Zaslechla jsem Louisův hlas. Spolu se Zaynem, Niallem a Nadin se objevil v kuchyni s nechápavými, vyděšenými pohledy na tvářích. "Kluci!" Vyjekl Harry prosebně. Liam se mu pomalu začala vymykat z rukou. Než stihli kluci zareagovat, Liam sebou naposledy prudce škubl a zamířil k Danielovi. Harry ho ale rychle předběhl a zakryl Daniela vlastním tělem, natahujíc k Liamovi ruce, aby ho tak zastavil. "Hele, co si zasloužil, dostal... určitě. Nech toho, jo?" Spustil Harry. Liam ho chvíli propaloval pohledem ale nakonec prudce vydechl a otočil se na mě. Bezděky jsem o kousek ustoupila dozadu. Naštvaný Liam se mi rozdhodně nezamlouval. Ohlédl se na kluky a nakonec znovu spočinul pohledem na Danielovi. "Musíme odsud vypadnout." Zamumlal nakonec. "C-cože?" Zeptal se Harry nechápavě, přičemž částečně spustil své ruce, neustále připraven s jejich pomocí Liama zastavit. "Vypadnout odsud, rozumíš?" Zopakoval Liam důrazněji a trochu s Harrym zatřásl. Na to se otočil pro Danielův telefon a prudce ho hodil proti zemi. Plastová krabička se rozletěla na několik částí. Liam se rozeběhl ke mě. Chtěla jsem před ním ustoupit, utéct mu, jelikož jsem neměla nejmenší tušení, co mi chce udělat ale mé nohy mě neposlouchali. "Pojď, dělej." Pobýdl mě jemně. Nechápavě jsem zamrkala. "Nadin auto!" Přikázal Nadin a otočil se zpět ke mě. Nadin krátce přikývl a odběhla. "Faith, musíme vypadnout, chápeš?" Naléhal.
        Chtěla jsem odpovědět, ječet na něj, co si myslí, že tu doprdele dělá ale nějak to nešlo. Byla jsem úplně zaražená. "Proboha, dělej!" Zvýšil hlas. Když jsem ani tak nereagovala, čapl mě do náruče a zamířil se mnou za klukama. "Lidi musíme okamžitě vypadnout!" Přikázal. Kluci jakoby se probrali. Přikývli a zamířili do chodby. Liam se mnou v náručí mě následoval. "Já...mám klíčky i od Danielova auta." Oznámila Liamovi Nadin, která nás doběhla. Zacinkala klíčky od Danielova BMW ve vzduchu. Liam krátce přikývl a přidal do kroku.
        Dostali jsme se z domu a zamířili k autům. Všechno to bylo neskutečně rychlé. V jednu chvíli mě Liam nekompromisně narval do Nadinina auta, do kterého nastoupila i Nadina a Niall. Ostatní obsadili Danielovo auto. A ve chvíli druhé už Nadin rychle startovala a následovala auto kluků, mířící z pozemků Danielovi chaty pryč. 

Daniel dostal pěkně přes držku... Uhodnete proč?? Proč se na něj Liam tak bezhlavě vrhl? Proč přikázal aby okamžitě vypadli?