Otáčím nehlučně stránku,
do příběhu otevírám si branku.
Do snů, legend a tajemství,
do lží, proher a lstí.
Příběh mě pohltil,
mou duši polapil,
ve svém světě,
toužím po další větě.
Jemné šeptání zrady,
která se ti děje za zády,
když tvoje oblíbená postava umírá,
má slz padat začíná.
A přesto to stojí za to,
i když máte v některých chvílích chuť řvát na celé město,
stojí to za ty pocity,
to ale přeci víš i ty.
Já věřím že jsou důkazem,
že lidé umí kouzlit
Hlavní je vědět, jak se vrátit na zem,
přesto ale nikdy nepřestat věřit.
