^•^Pamatuješ..?

💜6💜

Druhý den ráno jsem měl obřího monokla přes půlku obličeje .. Vypadal jsem Jsko Shoto.. Jako obvykle jsem se oblékl, vyčistil zuby a tentokrát šel pěšky .. Po cestě jsem viděl Midoriyu, ale neměl jsem na něj náladu, tak jsem zahl do uličky. Ještě, že si mě nevšiml.. Jen tak si jdu když najednou vidím Katsukiho jak vychází ze dveří jednoho z domků a zavírá je za sebou. Spanikařím a rychle se k němu otočím zády, on si mně však všimne a obejde mě veeelkým obloukem .. To mi nedalo a rychle jsem šel za ním „Ahoj", "že by ses třeba zeptal jestli to bolí?!? Nebo jestli nechci pomoci?„ "Nemám důvod se tě na něco ptát vole." Vypadal jako kdyby neměl srdce. Jako malý byl jiný .. Co ho tak ranilo.. „Hele, Katsuki.... No... Eh.. Co tě tak ranilo?? Jako malý si byl jiný .." „Jak ty můžeš kurva vědět jaký jsem byl, když jsem byl malý!!!! Nezajímej se o mně!!!" "Dobře klid!" Přidal jsem rychle do kroku a než jsem se nadál, byl jsem ve škole, sedl si na místo a v tichosti čekal na učitele larvu.. Mezitím přišel i Bakugo a hodil po mě kus papírku.. Stálo tam: „Pokud chceš kurva něco vědět tak v 16:00 u kavárny, kterou si byl schopný vidět, když si se otočil zády ty podvraťáku.!"