''Z'' jako zombie

Kapitola 4.

,,Dejvide!!!" zařval Radim přes celý sál.
,,To už jsi přehnal!" pokračoval a kráčel si to přímo k němu.
,,A co prosímtě? Že jsem laškoval s tvou kurvičkou?"
To říkat neměl, Radimovi už doslova vřela krev v žilách.
,,Pojď ven! Nechceme přeci, aby tu měla Káča bordel?" mírně do něj žduchl, otočil se a šel zpátky ke dveřím. ,,Pokud nejsi srab, přijď za 5 minut ven."

Demi se ještě snažila Radima uklidnit, ale moc to nešlo, čekal venku před budovou rady, než vyjde i Dejv. Čekal už 4 minuty a sralo ho hodně, že stále nepřichází, chtěl mu rozbít hubu, i když věděl, že v boxu ani podobných sportech nemá šanci vyhrát.
,,Tak co Radime? Bojíš se?" zařval, když rozrazil dveře.
,,Pojď a uvidíš." laškoval s ním, věděl, že se naštve.
,,Tak dobrá, jsi synem smrti." bylo to poslední co všichni slyšeli, než se na něj vrhl.
Rozeběhl se, chtěl Radima vypnout jedinou ranou, vážně se nesnášeli, ale to bylo moc. Radim byl ale chytrý, věděl, že přímočaře nemůže vyhrát a tak využil prostředí, během sekundy vyskočil do koruny stromů a sledoval jak Dejvidova ruka skončila na kmeni.
,,Ty kurvo! To není fér, slez dolů!" řval na něj stále dál a dál,
,,Proč bych měl? Mi se tu líbí."
,,Vidíte je to srab, bojí se mě." chlubil se, což mu nevydržel dlouho, Šajrin se  poprvé ozvala.
,,Nebojí, jen ví, že jsi jiná váhová kategorie a v boxu na tebe nemá, takže hraje svoji hru." usmála se na Ráďu a pokračovala. ,,je členem a i velitelem hlídky, umí se skrýt jak nikdo jiný, umí bojovat že zálohy, což ty neumíš, ty bojuje š jen na přímo." to rozesmálo jak Demi, tak Ráďu, ten toho využil a zkocil přímo na Dejva, nohama ho kopl do zad a přes salto spatky na pevnou zem.
,,Hej? To je podle!"
,, A ty by jsi to neudělal? Tak drž hubu, vstávej a bojuj."
Znova se rozmachl, tentokrát se Radim nestihl vyhnout a schytal ránu, přímo do oka. Také byl na zemi, ale pro jeho neštěstí, Dejv nebylctsk poctivý, jako on a začal do něj kopat, břicho, hlava, prostě všude. Jakmile Dejv skončil a plivl mi do ksichtu, dal mu chvíli na vzpamatovaní, což byla chyba, že všech posledních sil vyskočil na nohy a silou ho kopl přímo do hlavy, bohužel neměl tolik síly a netrefil se. Jen upadl a ležel, ale nikoliv v bezvědomí, vnímal.
,,Ahahahah" začal se smát. ,,A tohle že ne velitel? Vždyť ani kopnout neumí."
,,Umi, ale ty jsi ho málem zabil, takže si nedovoluj." kříkla na něj Demi. Což ho pěkně nasralo, přišel k ní, chytl ji pod krkem a začal mlét.
,,Na mě si žádná kurva nebude otevírat hubu, pokud tedy není o pár cm níže!" což naznačil že ji jednu ruku pritiskl k rozkroku. ,,Jestli se ti to líbí, můžeš se na něj vysrat a přejít ke mě, stejně u něj dlouho nevydržíš." pošeptal ji do ouška, které následně zkousl. Demi věděla, že nemůže nic dělat, doslova byla v pasti. Naštěstí pro ni hned Dejv odešel, asi za nějakou že svých děvek, litovala je, ale víc je zajímal Radimův stav. Přiběhla k němu současné se Šajrin, obě věděly, že to nebude sranda, ale vážné, proto Šajrin rozkazala pár svým mužům, aby ho odvedli do nemocnice a to urgentně.

K večeru už Radim ležel ve svojí posteli, obvázaná hruď, měl namožená dvě žebra, rozbitý ret, lehký bolehlav pořádný monokl. Demi ležela vedle něj a jen ho pozorovala, už dlouho si uvědomovala, že k němu něco cítí, ale nechtěla si to přiznat.
,,Achhh, doprdele, to nebyl, dobrý nápad." vychraptěl a pousmál se, ale spíše to byl bolestný úšklebek.
,,Nebyl no, ale jsi můj hrdina." řekla a dala mu pusu.