🔥never ending love🔥

-6-

Pohled Millie
Ráno jsem se probudila dříve než Finn. Není divu, když každých pět minut jsem se budila protože jsem měla zle noční můry. Samozřejmě tam nesměl chybět Noah.

Nešlo jen o to jak mi dal včera facku, šlo i o to co Finn neví. Ještě než jsme šli hrát s partou flašku, šla jsem na záchod ale cestou na záchod jsem potkala Noaha. No nebylo to nic příjemného.

Ale hodila jsem to za hlavu ale stále mi nedalo co říkal. "Mrzí mě to odpust mi. Změnil jsem se. Tamta holka mě nezajímá. Vrať se ke mně zpátky, prosím udělám vše".

To vše mi vrtalo hlavou. Nebylo vůbec lehké zapomenout co říkal.
"Vrať se ke m-,   Millie, Millie, MILLIE!!" vythrl mě z myšlení Finn.

"Jsi v pohodě?" Zeptal se mě já samozřejmě odpověděla ano i když sám viděl že ne.

"Víš chtěl bych s tebou probrat ten vč-"  Finn ale nestihl doříct větu a já už ho zastavila.

"Nechci to dál rozebírat prosím" řekla jsem ze slzami v očích, vstala jsem a odešla jsem do koupelny kde jsem se naplno rozbrečela. Nejdříve se omluva a pak mi dá facku.

Mám smíšené pocity. Nejradši bych se k němu vrátila ale nemohu. Mám Finna na kterém jsem skoro závislá, a hlavně potom všem se mi ani nechce.

Šla jsem do sprchy a na sebe nechala stékat horké kapky vody.

Pohled Noaha
Ráno jsem se probudil s krvavým nosem a z monoklem pod okem. Ježíši co jsem zase dělal. Ale rozhodně vím že nikdo nebude nadšený a nebude se na mě usmívat. Ale to už se neusmívají od začátku.

Myslel jsem na to co jsem včera udělal. Neměl jsem říkat že mě to strašně mrzí. Rozhodně to je pravda ale mohli mi dojít co se pak stane. Co pak Finn udělá.

Vstal jsem a zamířil do koupelny. Napustil jsem si horkou vanu a vlezl jsem do ní. Začal jsem přemýšlet. Najednou jsem si vzpomněl sice jen na malé kousky ale to stačí k tomu abych se za sebe pořádně styděl.

"To co si zasloužila *plesk*".
Nadskočil jsem leknutím jako bych se probudil. Nechápu jak jsem byl schopen něco takového říct. Alkohol dělá divy.

*Plesk* vidím jen její slzy v očích a jak se drží za červenou tvář.
Slzy se mi kutálely po tváři jedna za druhou. Měl jsme toho dost. Vykročil jsem z vany oblékl jsem se co nejrychleji to šlo a šel ihned za Millie se jí omluvit.

Ale k čemu mi to bude když tam bude mít toho svého Finna. Naposledy jsem  se koukl na sebe do zrcadla. Pane bože mám oči jako bych nespal dva dny.

Ale v tu chvíli mi to bylo úplně jedno.
Ihned jsem vylezl z mého hotelového pokoje a přivolal si výtah do čtvrtého patra ve kterém jsem byl ubytován.

Jakmile přijel výtah hned jsme nastoupil jak nejrychleji to šlo a nejméně patnáct jsem zmáčknul tlačítko s písmenem P.

Jakmile jsem přijel do přízemí zamířil jsem si to do jídelny jestli tam nehodu není. Nebyla tam. Šel jsem se podívat do nahrávacího ateliéru. Taky nic.

Asi se na to vykašlu hledal jsem skoro všude a už nevím kde mám hledat. Když jsem se vracel do hotelu slyšel jsem smích u hotelového bazénu.

No jasně proč mě to nenapadlo hned.
Nakoukl jsem a uviděl jsem je tam. Byli tak šťastní a tak.... roztomilý.
Myslím Sadie a Caleba ok? Ne Finna a Millie.

Ale jedna věc mě zarazila. Millie tam sedí ale....sama. Bez Finna a zdá se mi smutná. Chtěl bych si ji zavolat ale v tu chvíli přišel Gaten a Finn. Nechtěl jsem mít další problém. Rozhodl jsem se jí zavolat zase večer, ale tentokrát už zase nic neudělám.