Saviour!! (BVB)

8...

Ráno

Vzbudila jsem se sama od sebe. Divný žádný budík mi nezvonil. Chvíly jsem přemýšlela proč pak mi to došlo.... já jedu na ten tábor.... vždyť to nepřežiju. Šla jsem pomalu dolu a cítila jsem vůni palačinek. Když jsem došla do kuchyně byla tam plná kopa palačinek a najednou jsem si všimla, že v kuchyni sedí nějáký člověk. Přiblížila jsem se blíž a zjistila jsem že je to.....

Přiblížila jsem se blíž a zjistila jsem že je to nějáký kluk. Když se otočil tak na mě koukal divně asi tak já na něho. Byl to Karel. ,, Mamii co tu dělá tenhle neznámí kluk? " zeptala jsem se jí. ,, Ahoj " řekla mamka a usmála se na mě.  ,, Neodpověděla si mi." řekla jsem jí nechápavě. ,, To bude tvůj nový kamarád " řekla mi normálně. Já jsem na ní vykulila oči . ,, Cože? " zeptala jsem se jí. ,, No já jsem se seznámila na pracovní cestě s jeho matkou a domluvili jsme se že spolu pojedete na ten tábor a tak se zblížíte. " řekla a koukla jsem se na Karla. ,, To si ze mě děláš.. " nedořekla jsem to protože jsem dostala od mamky výhružnej pohled. 

Najednou někdo zazvonil tak jsem šla otevřít. Byla to pani asi v mamky věku. ,, Dobrý den " snažila jsem se být zdvořilá. ,, Ahoj je doma tvoje mamka? " zeptala se mě. ,, Jo pojďte je v kuchyni." řekla jsem jí a ona šla za mnou. ,, Ahoj mami" řekl jí Karel. ,, Jéé ahoj Alice" řekla jí mamka. ,, Běžte k Rony do pokoje a seznamte se trošku " řekla moje mamka a já jem radši neodporovala a šla jsem.

KOnečně jsme došli do mého pokoje a já jsem si sedla na postel. On stál u dveří a čekal co se bude dít. ,, Někam si klidně sedni " řekla jsem mu. ,, Ok " řekl a sedl si na židli. ,, Viď že nečekáš že se s tebou začnu bavit? " zeptala jsem se ho upřímně. ,, A proč ne? " zeptal se . ,, Ty nevíš proč? Tak ti to připomenu... šikanuješ mě , mlátíš mě, ponižuješ a ještě k tomu si mi zabil kámoše? " zeptala jsem se ho. ,, To byli jenom hovadiny já bych ti nikdy nic hroznýho neudělal " řekl a já na něj vkulila oči. ,, Jenom to že mám od tý doby co jsem tě poznala peklo?" zeptala jsem se ho. On na mě vykulil oči. ,, Nedělej že nevíš o čem mluvím " řekla jsem mu. Stoupla jsem si a pomalu jsem si balila věci na ten tábor. ,, Nevíš kde ten tábor bude? " zeptala jsem se ho. ,, Nevim " řekl stručně a pak zase o něčem přemýšlel.

Konečně jsem měla zabaleno a on pořád čuměl někam do blba. ,, NAd čím přemýšlíš ? " zeptala jsem se ho po chvíly.  ,, Nad tím jestli jsem to trošku nepřeháněl " řeekl a kouknul se na mě. ,, A co jestli si nepřeháněl? " zeptala jsem se ho. ,, No... jestli jsem na tebe nebyL moc hnusnej" řekl. Já to tuplovaně nechápala. No radši jsem to neřešila. Vzala jsem si kufr a jela jsem  s nim před pokoj a pak jsem kufr zvedla a šla jsem pomalu po schodech dolu. Najednou mi někdo vzal kufr z ruky . Koukla jsem se kdo to je...... byl to Karel. "Nemusíš se starat vezmu si kufr sama" řekla jsem mu a chtěla jsem mu vzít z ruky můj kufr. Ale on se mi vyhnul šel s kufry na chodbu. Kdybych pohledem zabíjela tak už je mrtví.  Šla jsem za ním a na chodbě už čekali mamky. ,, Jee Karel je gentleman, že ti nese i kufr. " řekla mamka s úsměvem a já měla neutrální výraz. Mamky nás doprovodili ke dveřím a my jsme jim zamávali. Před barákem jsem si vzala od Karla svůj kufr a šli jsme ke škole. 

Už jsme byli u autobusu a k nám přišel jeden kluk jak to vypadalo byl to Karlovo kamarád. Zjistila jsem že se jmenuje Honza a je mu 17 jako nám. ( Honza něco pro tebe Lu ). Šli jsme pomalu do autobusu a já si sedla do předposlední sedačky a kluci si sedli přede mě. Dala jsem si do uších sluchátka a pozorovala jsem kdo všechno jede na tábor. Nikdo kromě mě a Karla nebyli z naší školy. Pak jsem přestala vnímat okolí a začala jsem prožívat písničky. Najednou mi někdo poklepal na rameno. Koukla jsem se kdo to je. Byla to dívka asi v mém věku a vypadala podobně jako já měla piercing ve rtu, Vlasy učesané do patky akorát je měla blonďaté. ,, Můžu si sednout vedle tebe? " zeptala se mě milím hlasem. ,, Klidně " řekla jsem a sundala jsem si z vedlejší sedačky batoh. Sedla si a prohlížela si mě. ,, Já jsem Veronika, ale říkej mi Rony. " řekkla jsem po chvíly ticha. ,, Já jsem Lucie" řekla. ,, Vadilo by ti kdybych ti řikala Lucy? " zeptala jsem se jí. ,, Ne" řekla a usmála se. Najednou Karel a Honza vykoukli z mezisedačky ( kdyby jste nepochopili tak v tý mezeře mezi sedačkama.) ,, Představíš nás? " zeptal se mě Honza. ,, Klidně. tohle je Honza a tohle je Lucy" představila jsem je. ,, A co já? Já tu nejsem? " zeptal se Karel. ,, No jo no. Tohle je Karel a tohle je Lucy" seznámila jsem je a oni si podali ruku. ,, Vy jste tu jediný kluci? " zeptala se jich. ,, No kromě tich pěti kluků kvůli kterým tam všichni jedou tak asi jo " řekl otráveně. ,, Ty tam jet nechceš? " zeptala se ho Lucy. ,, Ani ne " řekl . ,, A proč?" zeptala se ho  ,, Nechcete sedět vedle sebe a mít soukromí " zeptala jsem se jich. ,, Joo to bude bezva. " řekla a stoupla si. ,, Vypadni Karle k němu si sednu já " řekla a usmála se na něj. ,, Už jdu. On to bez tebe 2 minuty přežije" řekl jí Karel a otráveně vstal. ,, To nevím já to asi nepřežiju " řekl Honza a dělal že umírá. Karel si sedl teda vedle mě a dál jsem to neřešila. Zase jsem si dala sluchátka do uší a čekala jsem než vyjedem. ,, Konečně jedem" vykřikla Lucy ,že jsem jí slyšela i přes písničky. Sundala jsem si sluchátka, protože po sobě Honza a Lucy pořád něco pořvávali a vypadalo že si dobře rozumí. ,, Hele jako je tu ještě plno lidí a nechtěj vidět jak se cumláte " řekl Karel místo mě. Oni se na nás jenom naštvaně koukli a pak dělali jako by jsme tu nebyli. 

Jeli jsme tak 2 hodiny a pak jsme jsme zastavili.

Všichni z autobusu vycházeli ven a my čtyři jsme šli jako poslední. Kluci z bvb si prohlíželi kdo všechno s nima bude na táboře a Andy se zarazil když viděl mě. Přišel ke mě blíž. ,, Ahoj " řekla jsem mu a on přišel ještě kousek blíž a ...