Losers club

Unknown

,,Sakra, sakra, sakra...!" nadával Richie, zatímco se prodíral kanálovým labyrintem
Ohlédl se za sebe a zjistil, že zbytek zbytku jeho party je na tom ještě hůře.
Eddie stěží popadal dech, zatímco zoufale hledal svůj respirátor a Ben se držel za břicho ve snaze zahnat nemilosrdnou křeč.
,,Hej vím, že tohle místo není piknikový park ani gauč v obýváku, ale i tak vzhledem k našemu stavu navrhuji přestávku." pokusil se přednést svou ideu Richie
,,Jsem pro." kývl Ben
,,Ale tady jsme v jeho doupěti, pokud nás TO najde, nebudeme mít kam utéct!" plašil Eddie
,,A co přesně myslíš? Svou mámu? Nechci vyznít egoisticky, ale myslím, že bychom během úprku před ní stihli udělat z Bena atleta a tebe zbavit závislosti na práškách." shodil vážnost situace Richie
,,Hej!" urazil se Ben
,,Tohle není vtipný Richie!" ohradil se Eddie
,,Představ si, jak tvoje máma běží! To přece nemůžeš brát s tak vážným výrazem!" rozesmál se Richie
,,Když se nad tím zamyslím, tak smrt, která nás tady nejspíš potká, nebude zase tak strašná ,vzhledem k tomu, že už nebudu muset poslouchat tvoje bláboly!" už skoro křičel Eddie
,,Ou ou ou, tak se zase uklidníme. Věřím sice, že smrtka bude buchta tvýho gusta, ale mě se tak snadno nezbavíš!" i nadále vtipkoval Richie
,,Ty seš horší než..." nestihl doříct větu Eddie, neboť byl přehlušen hlasitým zvukem jakoby pádu z protější kanálové chodby
,,Do pytle!" ozvalo se
,,To je on! Našlo nás to!" vypískl Eddie, přičemž nárůst adrenalinu ho donutil k opětovnému horlivému hledání respirátoru
,,Ok, tak si to shrneme. Jde po nás vražedný klaun, který se ani neorientuje ve vlastním kanále a naší jedinou zbraní je respirátor. Je to 1:1!" snažil se sarkasticky zahnat nemalý nárůst strachu Richie
,,Tohle jsou pravděpodobně naše poslední chvíle a já jen chci, abyste věděli, že jsem vás i zbytek party měl moc rád. Už od útlého dětství jsem byl předurčen samotě a šikaně kvůli svému vzhledu. Vám se však povedlo tuto kletbu prolomit a za to vám dlužím jedno velké díky." loučil se pomalu se životem Ben
,,Co to zase meleš?" nechápal Richie, zatímco zvuk kroků byl čím dál tím blíž
,,Jo, mně taky budete moc chybět..." začínal pomalu vzlykat Eddie
,,Co to s vámi je lidi? Pokud tohle přežijem, budu vám to celý život předhazovat!" snažil se znít nad věcí Richie
Než však stihli říct cokoliv dalšího, zjevila se jim na konci kanálu ve stínu skrytá silueta. Z obrysů se jednalo o vysokou a hubenou postavu, kterou však namísto klaunského oděvu zdobil šat všední. Vlasy sice byly krapet delší, ale rozhodně neodstávaly jako ty klaunovi.
Po ani ne vteřině se neznámý člověk rozešel kulhavým krokem k nim.
Ben, Richie i Eddie se na sebe strachy natiskli. Čím byl blíž, tím se zvyšoval jejich tep i křik. Srdce jim div nevyskočila z hrudi. Těla měli rozklepaná a oči silně zavřené, takže ani nepostřehli, když neznámý vyšel ze stínu.
,,No to si děláte pr..." nestihl doříct přerušen křikem stále nevidícího Richieho
,,Nech nás žít ty potvoro! My se tě nebojíme!"
,,Uznávám, že asi nevypadám dvakrát k světu, to ale ještě neznamená, že musíte kvílet jak přeslazený holky!" stěžoval si neznámý
,,Slyšel jsi správně, nás nedostaneš, protože se tě nebojíme!" ignoroval větu neznámého Eddie
,,Tohle je za trest." vzdychl si neznámý a rozhodl se Eddieho dotykem probudit z transu
Když to však ucítil Richie, neudržel se a neznámého prudce praštil do obličeje.
,,Nech ho být!" zakřičel a až po pádu neznámého teprve otevřel oči
Svým nálezem byl však poněkud zaskočen.

Tak po cca. čtvrt roce nová kapitola. Vím, že je docela nic moc, ale snad se mi v následující době povede psát kvalitněji a s kratší než čtvrtroční pauzou😊