část 1

17 3 1
                                    

Nejdříve něco o mě:

Ahoj mé jméno je Anabel, je mi teprve 14 let. Od malička jsem šikanovaná a tudíž nemám žádné přátelé. Jediný člověk co tu pro mě je, je můj brácha  Kevin. Sice je to drogový díler, ale to mi nevadí. Kevin mě má v péči, jelikož  mu už je 20 let. Ještě se stará o mladšího brášku Karla, kterému je 8 let. Matka zemřela při Karla porodu a táta nás dal k tetě a už se nevrátil. S Kevinem nemáme špatný život, jen troch nebezpečný. Bydlíme v nebezpečné čtvrti, kde je mnoho drog, vražd a málo který policajt se sem odváží. Každý máme svůj vlastní, malý pokoj. No nic zvoní mi budík crrrr......

Crrrr, pronikavý zvuk budíku mě budí každý školní den. První co udělám, vzbudím oba bratry a udělám všem snídani. Převlékla jsem se a udělala ranní hygienu. "Anabel"  ozve se ze zdola. "Ano" rychle zbíhám schody a vnímám každé skřípnutí. "Karel dnes do školy nejde, má horečku a není mu dobře, dnes musíš jít do školy sama".  Vykuli jsem oči "ne bráško já sama jít nechci". Kevin se zamyslel a řekl "Jestli chceš, tak mohu napsat Punkovi aby šel s tebou" jen jsem kývla na souhlas a šla si nahoru pro věci. Hned jak Punku přišel dal si s bráchou kafe a šli jsme. U školy mě objal a řekl že dnes mám na sebe dávat pozor. Nechápala jsem ale pokynula jsem hlavou. Vešla jsem do třídy a cítila jsem pálivé, nenávistné pohledy spolužáků. Vešla učitelka "dobrý den děti, přišel k nám dnes nový žák Adam, doufám že ho zde mile přivítáte" sedl si vedle mě. "Adam" podal mi ruku "Anabel" potichu jsem odpověděla a on se na mě usmál jako andílek. Povídali jsme si a zjistila jsem že bydlí kousek od nás. Nakonec se mě zeptal jestli nechci jít na návštěvu. Rozzářili se mi oči štěstím, nikdy jsem neměla kamarádku, natož kamaráda. Po škole jsme šli rovnou k němu. Wow, nemám slov, je to luxus. Zavedl mě do jeho pokoje, odsunul skříň, kde byli malé dveře. Prý je má každé dítě do 18 let. Vešli jsme dovnitř. Svět bez pravidel kde jsou pouze děti. Zavedl mě do malé, ne moc hezké uličky. Zaklepal na dveře které otevřel pohledný chlapec. Vešli jsme dovnitř a tam všude drogy. To ne, řekla jsem si v hlavě. No nic mám tu přátelé a je tu sranda. "Dáme brko a půjdem" řekl Adam. Dala jsem si pár šluků a odrovnalo mě to. Přišli jsme k němu  a na jeho posteli seděl 18 letý bratr. Nenávistně se na mě koukl, "Co tu děláš!!" zařval Adam. "Ta holka je dcera Marka, který jí prodal za drogy!!" také řval a já se slzami v očích běžela domů. Doma jsem se koukla za skříň a opravdu tam dvířka byla. Vešla jsem ale byla jsem jinde, byla tam moje maminka a všichni které již na tomto světě nejsou. Vysvětlili mi jak dveře fungují a co udělal táta. S brekem jsem vešla do pokoje. Kevin přiběhl a ptal se mě, co se děje. Vše jsem mu řekla do písmene a ano přiznala jsem se že jsem měla brk. "od teď budeš chodit všude se mnou" řekl důrazně a s úsměvem. Pokynula jsem hlavou na souhlas a šel dolů. Po chvíli ze zdola Kevin zvolal, "Anabel, Karle, jdeme, šup". Šli jsme ulicí do nějakého klubu, kde prodal cca 293g weedu a ještě ubalil mě a sobě. Zeptala jsem se kde tu je wc. Ukázal mi to a já šla. Vlezl mi tam Adama bratr. Čím blíže ke mě šel tím dál jsem couvala, udělal krok dopředu já dozadu. Narazila jsem na zeď, přiložil mi nějaký hadr na ústa a nos. Pomalu jsem omdlívala, cítila sem jeho ruku jak mě chytá když padám a usla jsem......... 

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 13, 2019 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Tajné dveře osvobozeníKde žijí příběhy. Začni objevovat