Nový začátek ✓ [Yaoi]

4✓

,,Tak až budeš chtít, tak přijď, naučím tě to."
Usmál jsem se na něj. Pomohl jsem mu na nohy.
,,Řekněme, že v tuhle denní dobu to není nejmilejší místo," pověděl jsem mu ,,A já tam nejsem moc oblíbený. Heh."
Poškrábal jsem se na zátylku.
Ten kluk je pořád mokrý a přesto si na sebe natáhl kalhoty.
Jo, jasně, proč ne? 
Mokré vlasy mu padaly do obličeje. Teď vypadá jinak, ale jak?
Zkousl jsem si ret a chytil jsem ho za ruku ,,Pojď, usušíme tě nebo nastydneš," řekl jsem mu zatímco jsem ho táhl domů.

Šlo vidět, že byl překvapen, když jsem si dával kalhoty i když jsem mokrý.
No přece tu nebudu chodit jen ve spodním prádle ne?
Uchechtl jsem se a pak mě chytil za ruku a někam táhl.
Na to jsem se trochu začervenal.
,,A p-proč tam nejsi oblíbený?"
Řekl jsem zatím co mě táhl.
Během chvíle jsme byli u něho a já si to tu prohlížel.
,,Je to úplný opak hradu, ale i tak by se mi tu líbilo víc než tam." Řekl jsem potichu a najednou tu prošla kočka.
Natáhl jsem se k ní a začal ji škrábat za ouškem.
Usmál jsem se.
Mám rád kočky.

,,Proč?" začal jsem přemýšlet jak to mám říct
,,No, nejsem zrovna svatej."
Řekl jsem prostě a dotáhl ho domů. Doma jsem ho pustil a šel najít ten hadr. On se zatím rozhlížel.
,,Myslíš? Víš jaká je tu v noci a hlavně v zimě zima?"
zeptal jsem se ho, když jsem našel ten hadr ,,Pojď sem."
Řekl jsem a díval se jak si hraje s kočkou.
Kde se tu ta mrcha zase vzala?

,,Mě teda jako svatoušek přijdeš.
A mě zima nevadí.
V zimě občas spím s otevřeným oknem." Zasmál jsem se.
Kočku jsem párkrát ještě pohladil a přišel jsem za Bakugem.
,,Jak se ta kočka jmenuje?"
Optal jsem se.

,,Tak to budeš asi jedinej komu se tak jevím," přidušeně jsem se zasmál
,,Tady u vody bys v noci zmrzl, věř mi." Pověděl jsem.
Párkrát ještě pohladil kočku a pak ke mě přišel. Sedl jsem si na postel a jeho stáhl k sobě.
,,Nemá jméno, není ani moje.
Chodí se sem ohřát a najíst." Odpověděl jsem mu na otázku. Klekl jsem si a začal mu drbat vlasy.

,,Nejevíš. To, se ke mně opravdu chováš mile." Stál jsem si za svým.
Přišel jsem k němu a během chvíle mi už drbal hlavu. A prý že není hodný. Usmál jsem se a zavřel jsem oči.
Že bych konečně měl kamaráda? Po tolika letech?
,,A jak ji teda voláš? Čičí? Nebo jak?" Musí na ni přece nějak mluvit, když ji dává žrádlo.

,,Když myslíš." Řekl jsem jen a nechal ho ať si myslí své.
Když jsem mu drbal hlavu, přišel mi jako kotě. Ještě by mohl začít přít.
,,Jak? Říkám jí 'Mrcho'."
Uchechtl jsem se a víc se k němu přisunul.

Jo myslím! Usmál jsem se.
Pak se ke mně přisunul a já se cítil jinak.
Jsem v jeho přítomnosti trochu nesvůj.
Nevím proč.
Jestli to je tím, že ho už od svých 10 let sleduju každý den z okna?
No v mém případě nebylo co jiného dělat, ale i tak.
,,Dobré jméno." Uchechtl jsem se.
Ruce jsem si dal před sebe a zavřel oči.
,,Je to příjemné..." Vydechl jsem omylem potichu.

,,Taky si myslím.
Ze začátku jsem s ní neměl moc dobrý vztah, ne že teď by byl nějak extra super, ale s tím starým kocourem vycházím lépe."
Uchechtl jsem se.
Když dal ruce před sebe, prsty se lehce dotýkal mých kolen.
Jeho dotek, i když tak letmý, byl hřejivý. Potichu vydechl, ale já to stejně slyšel.
Tenhle kluk je vážně jako kotě. Usmál jsem se a pomalu dovysušil jeho šílené vlasy.

Když už jsem měl suché vlasy, tak přestal a hadr dal z mé hlavy.
I když si na hlavu nevidím, tak poznám, že mám určitě horší účes než do teď.
Uchechtl jsem se a podíval se na Bakuga.
,,Co vlastně děláš ve volném čase, když zrovna nejsi u řeky?"
Zajímal jsem se.
Vzal jsem si tričko které leželo vedle mě a hned i na to mou zelenou slabou vestu.

Byl mnohem víc rozdrbanější než když přišel.
Ušklíbl jsem se.
On se jen uchechtl, asi věděl jak jeho vlasy právě teď vypadají. Podíval se na mě, jeho oči jiskřily.
,,Co dělám?" zopakoval jsem jeho otázku ,,Snažím se sehnat něco k jídlu, peníze a tak."
Odpověděl jsem mu a sedl si na paty. On se mezitím oblékl.
Nakrčil jsem nos a nějak se mu pokusil upravit vlasy.

Trochu jsem posmutněl.
Ještě mi upravil trochu vlasy a já se na něj podíval.  
,,A nechceš bydlet semnou na hradě? Ty bys byl host, takže by jsi tam nebyl tak uvězněn jako já..."
Uchechtl jsem se.
,,Mámě by to nevadilo a já...nebo bych ti mohl nějak pomoct.
Udělám cokoliv..." Podíval jsem se na něj s psíma očima.
Nechci aby si teď myslel, že je to kvůli tomu, že ho lituju.
Znám ho jen den, ale už jsem si ho oblíbil.
A na hradě by nebyla už taková nuda.
,,Navíc...nechci tam být sám..." Zamumlal jsem si hodně potichu doufajíc že to neslyšel.