-Be the one-

1.7K 79 0
                                    


Hleděla jsem na svůj odraz v zrcadle.

Malá hubená postava- a tím malá myslím HODNĚ malá-, tmavě hnědé vlasy po ramena, čokoládové velké oči s dlouhými černými řasy, úzké popraskané rty a obyčejný nosík, který jsem nikdy nenosila moc nahoru. Na levém boku jsem měla nehezkou jizvu a na pravém rameni bylo malé tetování na kterém bylo vyobrazeno srdíčko a v něm nápis: Together
Měla jsem ho asi dva roky. Ani nevím jeho význam. Nepamatuji si kdy a jak jsem si ho nechala vytetovat, ale bylo tam a já se s tím smířila.
V levém uchu dvě naušnicové dírky s dvěma zlatými kroužky a na krku stříbrný řetízek. Nebyla jsem zajímavá. Byla jsem normální devatenáctiletá holka ze Spojených Států, která si ve dne užívala života a v noci trpěla.

Dvě slova mě celý dosavadní život, který si pamatuji pronásledovala: noční můry.
Noční můry a zlé sny o neznámém muži s blankytně modrýma očima a o selhání a bezúspěchu. Cítila jsem se vinna, ale netušila jsem za co. Bylo to jako sen...jako představa...vzpomínka...
———

Slyšela šepot, slyšela jak někdo mluví a domnívala se že se jen její matka chystá brzy ráno do práce a třeba telefonuje, ale když se zaposlouchala došlo jí, že hlas je mužský a pro ni známí avšak nedokázala ho k nikomu přiřadit.

,,Už půjdu, přinesl jsem ti zase růži. Zítra se uvidíme zase jako vždy v půl osmé...Tak ahoj..."

Nechtěla zůstávat sama. Netušila kde je a ani co se stalo. Chtěla, aby tam s ní kdokoli zůstal už jen pro vzdálený pocit bezpečí. Uvědomila si, že ten Někdo drží její ruku, a tak vynaložila všechno úsilí a sílu na to, aby nepatrně stiskla jeho dlaň a
chraplavým a tichým hláskem řekla: ,,Nechoďte..."

Pootevřela své čokoládové oči. Pípání přístrojů kolem se nepatrně zrychlilo.
,,Jenifer? Jenifer!" vykřikl nadšeně muž a objal zaskočenou a lehce vyděšenou dívku.

,,Ehm...Ale jestli už musíte domů..." začala se z toho vymlouvat, protože neměla ani ponětí, kdo je ten svalnatý blonďák s modrýma očima a starostlivým výrazem v ostře řezané tváři.

,,Ne, ne...Jenifer..." šeptl a po tvářích mu začaly stéjat slzy. Právě probuzená dívka vůbec netušila, jak se má v té chvíli zachovat. Ruce se jí malinko třásly a tvář měla stále bledý odstín, přičemž tmavé oči zběsile těkaly po místnosti a jejím společníkovi.

V srdci ji tížila ochota a potřeba pomoc onomu člověku, jehož krásné modré oči se utápěly ve slané vodě a těžce se jí dýchalo, když věděla, že muž pláče kvůli ní. Její podvědomí, jakoby ho znalo a milovalo, ale brunetce stejně připadal, jako nějaká vedlejší postava neznámého filmu, který při nominaci na oskara projel na plné čáře jen z důvodu, že v dalším nominovaném filmu byl miláček žen a životního prostředí Leonardo Dicaprio.

Dobrá duše dívky byla ještě téhož dne přehlcena špatnými zprávami a bylo zřejmé, že pokud přežije tohle, přežije všechno.

Drizzled with Love- |Avengers|Kde žijí příběhy. Začni objevovat