Po tom co Josh, Austin i Michael odešli jsem v altánku seděla ještě asi dalších 10 nebo 15 minut. Posbírala jsem všechny svoje věci a oblékla si je na sebe. Vzala jsem si batoh a šla jsem směrem domů. Cestou jsem přemýšlela, o všem co se stalo. Stále jsem brecela. Asi sto metrů od domu jsem se zastavila a utřela si slzy. Oči jsem měla ale ještě napuchlé a červené. Když jsem ale přišla domů nikdo tu stejně nebyl. Na stole akorát ležel vzkaz. "Sydney, jela jsem si něco vyřídit vrátím se až večer. V mikrovlnce máš připravené lasagne stačí si je ohřát. Mám té ráda. Máma." Zapla jsem mikrovlnku a lasagne si ohřála. Vzala jsem si je nahoru do pokoje a položila si je na postel vedle talíře jsem si položila notebook a zapla ho. Mezitím jsem se svlékla a vzala si do ruky župan. Rychle jsem se osprchovala a zachumlala jsem se do županu a projížděla můj profil na Facebooku. Nikde se nic nedělo. Pustila jsem se tedy do máminých lasagní. Byly opravdu dobré! Lasagne jsou mé nejoblíbenější jídlo. Po chvíli mi zavibroval mobil. Přišlo mi upozornění na Facebooku a po chvíli zabzučel i můj notebook. Upozornění jsem otevřela a někdo mi okomentoval mojí profilovku.
Děkuju za 659watches
:)) btw.. Omlouvam se ze to tak strasne dlouho trvalo ale neslo mi vubec psat..a kdyz uz jsem neco sesmolila tak jsem zjistila ze mi cast nejde pridat.. Navic to vsechno posu na mobilu...:(
ČTEŠ
Sydney
Jugendliteratur"Marku, pusť mě!" zařvala jsem přes celý můj pokoj. On mi ale prohrábl rukou mé vlasy a sevřel je v imaginární culík a zatahánim za ně, si mne přitáhl blíže ke svému tělu. "Sydney! Buď zticha, nebo toho budeš litovat." Já jsem se ale nevzdala a dál...
