Sydney

část 4

Nejhorší...

Do konce roku zbývají už jen čtyři měsíce.

"Sydney!" Zavolala na mně máma z kuchyně. Hodila jsem přes sebe svůj heboučký růžový župan, co jsem dostala od mamky k vánocům. Seběhla jsdm schody a sedla si ke stolu. Dneska mi mamka udělala mojí nejoblíbenější snídani. Na stůl přinesla lívance s javorovým sirupem. Ihned jsem se do nich pustila. Když jsem dojedla, šla jsem se připravit do školy. Dnesla jsem si vzala krátké kraťasy a tilko k tomu. Přes to svetr a 'fejkový' vansky. Batoh s motivem pandí hlavy jsem si dala a vyrazila na autobus. Venku bylo opravdu teplo, ale i přesto že jsem měla vlasy v drdolu, pramínky vlasů mi díky větru neposlušně pofukovaly kolem.

Sedla jsem si na lavičku, na autobusové zastávce. Autobus po chvíli zastavil přímo předemnou. Dveře se otevřely a já po schodech nastoupila. Sedla jsem si hned vepředu, protože nikdo jiný by se mnou neseděl. Holky co seděly za mnou mnely furt nějaký blbý poznámky. Ignorovala jsem je. Nesnášela jsem základku. Z autobusu jsem vystoupila jako první a běžela jsem do šaten. Vzala jsem si učebnice a skříňku za sebou zamknula. Rychle jsem šla ještě do třídy abych stihla na hodinu. Sedla jsem si do své lavice v poslední uličcea batoh položila na stůl. Po chvíli za mnou přišel Michael, Josh a Austin. Nesnášela jsem je už od té doby, co jsem se přistěhoval do Sydney.

"Sydney!" Zakřičel na mně potichu Michael.

"Sydney, Sydney... To je ale blbý jméno co?" Neodpovídala jsem. Nevěděla jsem co odpovědět. Vím sice že Sydney je opravdu hloupý jméno, ale bála jsem se jich. Josh mi silou přitlačil ruku k židli. Ucukla jsem.