ta holka tu psala i něco jako 'básně' (nejhorší je, že jedno slovo psala po zpátku, skoro to po ní nešlo přečíst a navíc vše je v totálním chaosu..) tak jsem se rozhodl tomu dát samostatnou kapitolu.
žiletka prořízla se kůží, ale hlas v hlavě, mě nadále sůží.
do zrcadla hledím, a sleduji svůj odraz, co se na mě šklebí.
jsem šílená, nebo se mnou žijí? (se moc nerýmuje to poslední :/ )
hlasy v hlavě, na mě neustále tlačí, mám pocit, že monstra se mnou žijí.
platím jim svou krví, ale to nestačí, chtějí krve cizí.
ten deník se čím dál víc zvrhává.. však uvidíte, co bude dál.
