Co je na konci?

Kapitola první

Bývala doba, kdy Emily celé dny mohla surfovat s kamarády a užívat si slunce, moře a písek mezi prsty u nohou. Doba, kdy žila v jednom z nejkrásnějších měst Floridy, proháněla se po pláži s nejjemnějším bílým pískem a chodila do školy s nejlepšími lidmi na světě. Doba, kdy byla Sarasota její domov. Nyní však stála před střední školou ve Forth Way a jediné, na co myslela, byl útěk. Když žijete celý život na místě, které je pro vás ráj na zemi, dokonce jen představa, že byste odtamtud měli odjet, je děsivá. U Emily to bohužel byla skutečnost.

Její první den v nové škole utekl nečekaně rychle. Přešla uprostřed roku, a jelikož se chystal ples, měli o něco kratší rozvrh, aby se mohli připravovat. Byla za to ráda, díky tomu měla více volného času, než očekávala.

„Ahoj, Mily," pozdravil ji její starší bratr, když vešla do kuchyně jejich nového domu. Seděl u stolu, dával si toast s džemem a u toho listoval katalogem vysokých škol. Byl o rok starší než ona a tenhle rok byl jeho poslední středoškolský. Emily přešla k němu a nakoukla mu přes rameno do katalogu. Doufala, že si vybere školu, která bude blízko domova.

„Jak jde hledání vejšky?" zeptala se a nasypala si do misky cereálie, které stály na dřevěné lince. Posadila se po jeho pravé ruce a pustila se do jídla.

„Přemýšlím o universitě v Sarasotě," odpověděl a kousl si do křupavého toastu, „dali by mi stipendium za dobrý známky." Emily se na něj nevěřícně zadívala, zatímco smetal drobky ze stolu. Pár drobků přistálo na jeho tmavě modrém triku, ale i ty jedním pohybem ruky smetl.

„V Sarasotě? Ale tady je přece taky spousta universit, které by tě určitě vzaly, Landone. Je to přes tisíc mil daleko," cítila, jak se jí v krku usazuje knedlík. Nemohla uvěřit tomu, že by ji tady nechal a vrátil se do Sarasoty bez ní. Landon se na ní podíval, ale neřekl nic, jen pokrčil rameny, jakoby čekal, že z toho gesta něco vyčte. Odvrátila od něj pohled. Věděla, že by mu to měla přát, ale nedokázala se zbavit toho pocitu, že jí opouští.

„No tak, prcku. Za rok přece můžeš jít taky do Sarasoty. Nikde není napsáno, že musíš zůstat tady. Vezmou tě kamkoli budeš chtít, Mily, po příštím roce se taky můžeš vrátit domů," chlácholil ji. Emily věděla, že má pravdu, a tak se na něj znovu podívala a usmála se.