Escape The Death (Pozastaveno)

✨6.smutný den plný překvapení✨

Byla neděle odpoledne. Počasí bylo studené a deštivé. Asi také truchlilo. Skupiny lidí se pomalu přemisťovaly na hřbitov. Všichni v černém,s uslzenýma očima a smutnými výrazy stáli před menším pódiem. Jakmile na něj vstoupil blonďatý mladík, všichni utichli.

"Děkuju vám všem" začal.
"Dnes, jsme se zde sešli, abychom uctili památku zesnulého Fleamonta Pottera. Byl nám kamarádem, oporou, manželem i rodinou. Zahynuli při ochraně své milované ženy. Byl neskutečně milosrdný a položil život pro osobu, kterou miloval než kohokoliv jiného. Byl to můj nejlepší kamarád. Vždy byl ve všem na před a i přes to, že se snažil vypadat vzorně, měl smysl pro humor. Poprosím teď jeho syna, aby řekl svůj proslov." dokončil a odešel.

"Můj otec," začal James pomalu vyprávět, "mi byl nejen oporou ale také nejlepším kamarádem. Pomáhal mi v situacích, ve kterých by mi nikdo jiný neuměl pomoct. Vždy jsem ho bral jako můj vzor a nyní ho obdivuji snad ještě víc. Obětoval svůj život pro mou maminku. Vůbec nad tím nepřemýšlel a prostě šel do akce. Tati. Jestli mě slyšíš, jestli jsi tu stále někde s námi, děkuju ti za celé moje dětství. Byl jsi ten nejlepší otec jakého jsem si mohl přát. Budeš mi chybět." James sklonil hlavu, utřel si slzu a sešel s pódia.

"Pojď. Půjdeme se projít" řekl mu Sirius a vydal se s Jamesem po klikaté cestičce.

"Upřímnou soustrast, brácho." Řekl potichu.

James ho obejmul a poděkoval mu.

Sirius u Potterových strávil mnoho času. Nedalo by se říct že ho smrt pana Pottera zasáhla tak jak Jamese. Ale bolelo ho to.

"Teď už na tom nesejde. Já teď musím jenom ochránit Lily. Nesmí se jí nic stát. Víš Siriusi, já bych ji chtěl požádat o ruku. Měl jsem v plánu to udělat dneska ale asi ještě počkám nějak se na to teď necítím." Šeptl mu James.

"To je úžasné! Doufám že vám to vyjde" pokusil se o úsměv Sirius a znovu svého kamaráda obejmul.

Ještě chvilku se procházeli a pak se vrátili k ostatním.

Chvilku se rozhlíželi, někoho hledali. Jakmile jejich oči našly svůj cílů, ona chlapci se usmáli.

"Jak mu to mám říct Kate." ptala se rusovláska své nejlepší kamarádky.

"No nejlíp česky protože pochybuju, že když bys mu to sdělila ve Francouzštině, by ti rozuměl." uchechtla se tmavovlasá dívka.

"Co tu řešíte?" ozval se za nimi hlas a dívky sebou trhly.

"Remusi" okřikla Lily svého kamaráda a obejmula ho.

"Jak se máte vy dvě" zeptal se dívek Remus.

"žijeme" usmála se na něj Kate a taky ho obejmula.

"Hou, náměsíčníku. To jsou naše holky" uchechtl se Sirius.

"V pohodě kámo. Jsou jen vaše" mrkl na něj Remus a přemístil se k Jamesovi.

"Upřímnou soustrast dvanácteráku." Obejmul Remus svého kamaráda.

"Děkuji" přikývl.
"Co kdyby jsme šli upustit páru někam na večeři do nějaké strašně nooobl restaurace?" zeptal se po chvíli James.

Lily se nejistě podívala na svou kamarádku.

"Pardon lidi ale já nemůžu. Mám schůzku s Mandy" řekl Remus.
Všichni se na něj spiklenecky usmáli.
"Pujdu. Co ty lásko?" přidal se Sirius.
"To víš že půjdu s tebou." Usmála se Kate na svého přítele a dala mu pusu.

Všichni se teď podívali na Lily.

"Jo půjdu taky" usmála se na ně.

"Takže v pět před děravým kotlem?" zeptal se James.