Tma. Nic víc než černo černá tma. Jak je to možné? pomyslel si Tygřík. Nic podobného jeho dvounožci doma neměli. Najednou se v té černočerné tmě dalo spatřit něco, co už znal. Les uvědomil si. Ale co tu dělá? zeptal se sám sebe. Ale vždy chtěl zjistit, jaké to tam je. Šel tedy k směrem k lesu, ale poté les zmizel a Tygřík narazil do něčeho neviditelného. ,,Auu" sykl Tygřík, když narazil do skla. ,,Aha, byl to jen sen" zamumlal si pro sebe. Byl ale hodně zvláštní pomyslel si. Najednou uslyšel známý zvuk, který znamenal jedině volání jeho dvounožců. Půjdu se najíst a proberu to s mým přítelem řekl si. Po mazlíčkovském jídle šel Tygřík na zahradu a zavolal na sousední kočku: ,,Bruno, chci s tebou něco probrat!" a vyskočil na plot. ,,Nech mě hádat, další tvůj podivný sen co?" prohlásil celkem nevrle Bruno. Nebylo to poprvé, spíš potřetí co šel Tygřík za Brunem jen kvůli divnému snu. ,,Víš, vlastně jo" přiznal Tygřík. ,,Ale mám na tebe otázku" řekl po chvíli. ,,Hmm? A jakou?" Zeptal se pro změnu Bruno. ,,Jestli jsi byl někdy v lese a nechtěl tam zůstat" řekl trochu nesměle. ,,Hlavně to Tygříku nedělej, žijí tam nebezpečné lesní kočky, které by tě rozsápaly zaživa! Já o to nikdy fakt nestál a nechci tu být sám." skoro výkřikl Bruno. S tím se rozešli.
⭐⭐⭐
Tygřík nad Brunovými slovy celou noc přemýšlel. Vážně tam žijí lesní kočky? A jsou tak nebezpečné? Ani na jednu z takových mnoho otázek si nemohl odpovědět. Musím to alespoň zkusit. Jenom dojít na kral lesa, poohlédnout se a pak se zase vrátit. Nic se mu nemůže stát. Snad.
