Jo teď jsem dorazila do pokoje z mrtvolamy a bylo tam hodně mrtvol čekala sem vše ale tohle teda fakt ne. Tak jsem našla svojí sestru Elisabet ale nemohla jsem ji najit, a pak mi doslo ze žádnou sestru nemam. Nasla jsem mrtvolu s dopisem pridelanou na zdi a přečetla ho a stalo v něm ze Chacha nachytala ses ty jedna hloupá, no nic teť bješ do pokojě s zelenýma dveřmi, je tam další dopísek. Tak jsem je šla hledat no.
Už po cestě se mi zdálo, že jde někdo za mnou, ale azi se my to zdálo. Hned když jsem zpatřila zelené dveře, rozrazila jsem je svým potpatkem a vešla jsem do místnosti. Na stole ležel dopis. „Jelikoš nejsem žádnej lhář sedmilhář, je tady ten dopísek, co jsem slíbil. Teď musíš jit do místnosti plné hadů a bubaků. Musíš poznat co jsou hadi a co bubáci, Jestli se ti podaří je správně rozpoznat, objeví se tam hodiny, na kterých bude kolik mas jezte času a další dopis odemně. Zatim naschle."
„Ne, bubáci ne!" bili muj největší strach. Ale hold musim svému strachu statečně čelit. Ja se nevzdám.
Teď jsem se fakt bála nejvic na svjete protože bubáci jsou hrozny bubáci fakt ale ty hadí mi ňák nevadí. V místnosti bili dvojí dveře a jedněmi sem vešla takže mi bylo jasný ze musim tema jit. Byli tam hadi ale bubáky sem zatim nevydela ale ejhle najednou tam byli i bubáci tak jsem rychle běžela zpátky do hadů ale pak sem se rozhodla ze to probežim těmi bubákama a pak jsem vyšla ven a byl tam ZASE dopis.
„Zdravím tě ma milá Sarlote. Poradně se koukni na hodiny, at víž kolik máš času. Dále musíš projit malým tunelem. Možná tam bude překvapeni, neboli pasti na miši. Snad se ti bude úloha líbit. Pa."
No tak ja jdu. Mam sice ještě devadesát osum hodin a padesát minut, ale už chci bejt doma.
Prolezlá jsem tunelem a pasti na miški mě cvakli. Jauvajz.
