Agrese, nenávist, ta vytváří vztekzážitky, vzpomínky, co berou dechhudba a kluby, někdy mě nudílidi jsou přátelé, v noci to tak chodí
Chtěla bych sílu, no taky odvahuv představivosti se meze nekladouv noční uličce, bez hranic, dýchajícsvět plynně běží a já mu jdu vstříc
Před očima se mi vše zamlžíobčas je dřina žít s tímhle závažímkdo však může mít dobrodružstvíživot pln možností, na vrcholu radostia pak nic
Už je to přes čáru, neni náladapřesto si dál žiju tohleto dramaskelné pohledy, cíle mě minulyslyšela jsem, že vyhrává ten, kdo nejdýl vydrží
Agrese, nenávist, ta vytváří vztekzážitky, vzpomínky, co berou dechhudba a kluby, někdy mě nudílidi jsou přátelé, v noci to tak chodí
a tak to spálit, no to je výbornýhučí mi v uších a zuby i brnív pytlíčkách svou duši rozprodám
a tak to sílí, vlny nadšenípro jednu dávku, pro jistý účelyza jedno slovo, srdce rozbolínoční momenty nejsou lakomýa je to ze strachu nebo z hloupostiže já se pořád ženu za štěstím
Hledám záhadný balíček, nebo jen sexco na tom záleží, lhářů je plný celý světv egu hromada děr, okolo je tolik cestpo kapsách nápoj lásky a nůž, princův meč
Z absinthu duši, z weedu křídlaale nevím, kam bych s tímhle doletělaneexistuje nic, čeho bych se bálaavšak jen díky charliemu jsem si za svým stála
Ani dvě flašky minulost nevrátídrahý boty neznamenaj, že jsi bohatýtouha být dobrá, touha být nejlepšízlatý řetěz ti reputaci nezlepší
Těla ledová, vzpomínky žhnoucímožná je lepší soupeřit, upřímnější než přátelství
Sex je drama pro hercekomedie pro ty, co se dívajvzpomínky v ozvěně sklepu kapky potu smývajdějou se věci, co ani jeden nechtělromantický komedie, ty si doprdele nechte
Na záchodě nenajdeš jemnost, doufání v neplodnostsmutné okamžiky, i když všeho máme hojnostjak cizí slovo mi je slovo skromnostv domnění, že peníze určují mou hodnostjaká hloupost, kde je soudnostpovažujíc sebe samou za velkou osobnostale vše se skryje za dýmem z cigareta tak není těžké mít svůj vlastní svět
Nějaké emoce, jak ty rychle pomíjínepomůže slepci, ani když uvidínevidíme, nebo používáme vodky jako oční kapkyani nevíme jak jsme dospělitemnota tě vezme pod svá křídla, je jedno kde si žil teď žiješ s nísmích je tak falešný, že ani tváři neslušíwhiskey tíží v mysli, davy mě udusíživot jsou karty, kdo se bojí, ten sem nepatří.
ČTEŠ
Temné básně z mé milované Prahy
PoetryNáhodné myšlenky zpracované uměleckým způsobem. Adrenalin, drama, emoce. Noc v Praze, drogy, alkohol a láska.