Temné básně z mé milované Prahy

Blízká přítomnost špatného konce

Nemuselo ani pršet, abychom stáli pod deštníkembavili se se zlou stranou, věděli kdo je viníkemzpívali si naše písně z plných pliczpívali o tom, jak jednou bude líp

chrlili krev zítřka, nikdo neví jestli druhý den bude dýchatnení to jen víkendový výlet, na který zůstane vzpomínkakdyž se řízneš tady, nezbyde ti jen jizva

měli jsme pozitivní závislosti, na děti si hrálistále platí fakt, že ti nejlepší nemaj lidi ráditvořili jsme iluze, že se známesex je měřítko a o ten tu není nouze

nerozuměli jsme pravdě a proto tolik lhalipřebírali si místa v práci i v postelinekazili dobrý příběh špatnými koncia proto opustili toho, kdo byl v koncích

nebrali jsme drogy, ty drogy si vzali násdruhý den nemusíš mít to, co dneska máškupovali si sex na tom není zlého nic když jsme byli malí, říkali nám, že máme na víc

byli jsme směsice lidí, co začali s tou stejnou hrouhořeli plamenem než nám ho život zfoukraději než do bot investovali do droga pak se divili, že ráno nemáme co vobout

smývali si černotu z duše jen tak se flákalikdyž nám nešel reál, tak jsme ho vymyslelina jednu noc jsme nic neprožívaliza bílého dne se smutně ven propíjeli

chtěli se prezentovat něčím, co jsme museli tajitnikdy jsem si nemyslela, že mi lidi odsud začnou vadit

Láska jako závislost snižovala standarty pro života my se pak raději pohřbívali zaživarozleptaná nosní přepážkata narážka na drogy není jen narážka

jak v zoo jsme si na zvířata hráliavšak ti lidé mi dali víc než vzalivzali mi tak pytlík z kapsy, pak darovali hrdostvěci na duševní úrovni mají pro mě přednost

podváděli jsme se a to nám lidi bralokdyž někteří odešli, celkem mě to vzaloodkládali jsme flašku a tím připíjeli na náš konecjediné, co nás mohlo zastavit, byla už jen bolestnikdy netušili, kdy šlápnem na minuprůser kohokoliv by hnedka spustil lavinuhráli dohromady i proti soběa zoufale hledali hříšníka, na koho to svedem.