Krystof a Sofia..

Zachrana

.
Drahomíra se problala že svého snění. Když otevřela své zelené oči, nevěřila jim ani slovo...
.
.
.
Obe dvě ležely na dekách. Rány zasite, závazne, pecovane.. Drahomira se snažila zvednout hlavu. Chvíli ji to nešlo, ale potom se jí to povedlo... Jejich zachráncem byl...
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Bořek
Ale jak se to stalo? Vždyť přece umřel za vlast. Jakto že tu teď stojí a statečně bojuje s tanky?
Drahomira se podívala na nikolou. Ta ještě spala. Zkusila se postavit a kupodivu se jí to povedlo. Ale jeden detail přehlédla. Na pomoc nepřišel jenom Bořek ale i policisté z policejní stanice. Vypadalo to, že jich je asi 40. A kostkové nikde. Všichni byli buď mrtví, nebo polomrtví. Každopádně nebyli zdraví... Drahomira se necítila zdrave, tak zase ulehla a usnula
.
.
.
Zdálo se mi o mámě. Zase. Od té doby ck se zabila, se mi zdá ten samý sen asi 3x do týdne. A teď tu byl znovu. Zase jsem byla ta malá holčička co našla svou matku obesenou v kuchyni. Zase jsem utíkala na policii a zase mě ten hodný policista choval a utesoval... Teď už ale nejsem žádná malá holčička.. Už jsem dospělá a utesovat nepotřebuju! No, občas. Zrovna teď by se mi to hodilo.....
.
.
.
Drahomíra se probudila ale málem zase usla- jenže navždy. Nad ní se sklanel pohledný hoch a díval se na ni pobavenym výrazem.
Co? Zeptala se drahomira
Ale nic nic.. A usmíval se dal
Drahomíra se zvedla a okamžitě se zeptala
Kde je Nikola?!
A chlapcovi okamžitě usmev z tváře zmizel..