Adventní kalendář | Marvel

Natasha a Clint

Zdálo se to tak nevyhnutelné.... Musel ji zabít. Clint byl pověřený agent, aby zabil Natashu Romanoff, která je tajná „agentka“ organizace pro padouchy.

Musel to udělat, měl jasný rozkaz. Zabít a to bez vyjímky. Stál na střeše. V ruce držel luk a jedním speciálním šípep mířil na ženu pod budovou. Něco právě vyřizovala. Její krátké rezavé vlasy, vlál vítr dozadu. Celpu její postavu osvětlovala lampa.

Z nebe padali vločky, jak by se taky dalo čekat v Rusku. Její černý oblek splíval s černými stíny budov a zákoutí.

Pořádně natáhl šíp a pořádně se ujistil, že míří správně. Nakonec s hlubokým nádechem a výdechem, šíp pustil. Hnal se rychlostí, přímo na ženu. Ta v domnění útoku, uskočila stranou a začala hledat po střechách. Než se ale nadála, šíp se zapíchl na zem, kde před chvílí stála a z jeho konece, stoupal oblak uspávajícího plynu. Žena si rukou zakryla ústa a snažila se dostat pryč z uličky. Matně již viděl východ..... Zakopla.

Jediné co viděla, byli nohy lidí, procházející se po zasněženém chodníku Moskvy.

Týden co týden, to by mohl psát každý. Ale tady? Agent Shieldu, odevzdaný chranit zemi, ikdyž je organizace prolezlá Hydrou a pak tu je ruská agentka pro padouchy, která má u Shieldu vyrytý ortel smrti.

Její zavřené oči, mohli stále sledoval chodící nohy, lidí na chodníku. Její tělo leželo na studené, zamrzlé zemi a dopadali na něj sněhové vločky. Ohrabaně seskočil dolů a tělo Natashi si přehodil přes rameno. Ač se to možná zdálo z jeho pohybů lehké, vylést na střechu, s tělem na zádech, nic jednoduchého to nebylo, ale Clint to taky nedělal po prvé.

Nevěděl proč mu přišlo tentokrát tak těžké zabít zrovna Natashu. Zabíjel spoustu lidí, když Shieldu poručil. Pokud chtěl místo, musel splnit každičkou misi. Tahle byla, ale ze všech nejtěžší.

Když ji nakonec položil na křeslo, zadíval se na její tvář. Konečně se probrala a on mohl své oči zabodnout do těch její. Cítil k ní něco?

Bylo to zřejmné. Hned s sebou začala cukat, ve snaze povolit utáhnuté pásky a utéct mu. Tedy nejdřív by ho musela zabít. „Ty se jen tak nepovolí“ otočil se zády Clint. „Myslíš?“ zamračila se tak, až ji byli vidět všechny vrásky na obličeji. „Ja si myslím, že se dají povolit“ zašeptala mu u ucha, když měla nůž u jeho krční tepny. Na židli zahlédl svůj oblek. Černa kápě s mírným obrněním a dvě šavle. Musel to zkusit, dostat se k těm šavlím.

Jeden chvat, který přivedl Natashu k rozpaku. Její nůž vyhodil do vzduchu, tudíž spadl o několik kroků dál. Natasha chtě nechtě se k nožíku musela sklonit, spíše dojít. Tím dala Clintovi čas, aby sáhl po svých dvouch šavlích a stihl si nasadit kápi.

„A dost, mám za úkol tě zabít“ přešel do bojové pozice, jedna čepel se mírně dotýkala Natashina krku. „A já mám stejný úkol. Zabít agenta Shieldu“ postavila se téže do bojové pozice, načež si dávala pozor na čepel u svého krku.

Oba pustili své zbraně, jejich oči když se střetli.... Dál nechtěli bojovat. Nedokázali zabít.

.
.
.

.
..
....
...

..

..

504 slov

16. prosince

Konec si můžete domyslet.

Já bych třeba dala, že by se „políbili“ ale je to na vaší fantazii. Vy dopisujete příběhy, vaše fantazie.