K I T S U N E

2.

V půlce noci Gaaru trochu vyděsil jakýsi zvuk z kuchyňky na konci chodby. Nejdřív si říkal, že se malá liška probudila a začala zkoumat kuchyni, ale když uslyšel, jak něco spadlo z kuchyňské linky a někdo lehce zanadával, zvedl se z postele a šel za zdrojem toho rozruchu. Když přešel práh od kuchyně, neviděl žádnou malou lišku, nýbrž malého kluka s oranžovými oušky a dlouhým ocasem, taktéž oranžový, akorát se na konci mihla bílá barva, která se občas ztrácela v té oranžové. Gaara na chvíli oněměl, ale vzpamatoval se, když se malý chlapec s velkýma azurovýma očima otočil na něj a zářivě se usmál. 

,,Kdo jseš?!" řekl hlasitěji na kluka. Malý blonďáček se usmál, zavřel oči a otočil se celým tělem k Sabakovi. 

,,Já jsem Naruto Uzumaki Namikaze! Jsem syn vůdce liščího klanu jménem Konoha kousek od Suny v jedné části lesa. Jsem váš.. ehhh... dlaždič?" řekl Naruto spíše otázkou. Gaarovi došlo, že se ptá, jestli to říká dobře. Přeci jen, žil celý život v lese a tak se dá jistá nevědomost chápat. 

,,Myslíš.. dlužník?" zeptal se nazpátek rusovlásek a blonďáček jen luskl prsty a v očích mu zajiskřilo. 

,,To je ono!" zasmál se nahlas a rusovlasý chlapec se nechápavě na něj podíval. 

,,A proč naším dlužníkem?" zeptal se Sabaku. O něco menší chlapec se přestal smát, ale stále se usmíval. Začal s vysvětlováním, ale Gaara to tak trochu nepobíral, jelikož jednou skákal z jednoho na pátý a z pátého na devátý a všechno se to do sebe celkem dost zamotalo, stejně jako Gaarova hlava. 

,,Takže.. ty jsi Naruto, Itachi tě zachránil, Kushina a Minato jsou tví rodiče, jsi z klanu jménem Konoha a protože tě Itachi zachránil a vzali jsme tě k sobě tak jsi se stal naším dlužníkem.. je to tak?"

,,Anooo!" řekl Naruto a usmál se. ,,Takžee.. co pro vás mohu udělat?"

,,No.. jít spát? Ne vážně, je hluboká noc.. můžeš si lehnout ke mně." řekl rusovlásek a lehce se usmál. Narutovy oči se rozšířily a zavrtěl nadšeně ocasem. Gaarovi došlo, že s tím souhlasí, tak přešel k Narutovi a vzal ho do náruče. Když došli k posteli, opatrně Naruta položil na postel a sám si vedle něj lehl. 

---------------------------------------------------------------------------------

Ráno se jako první probudil Itachi. Šel do kuchyně a ani si moc nevšímal, že je tam takový bordel, který tam včera nebyl. Zapnul konvici a začal vařit vodu na kávu pro sebe a dva čaje pro Gaaru a Sasukeho až se probudí. 

Připravil dvě nádoby na čaj, jeden hrníček na kávu, do nádob dal sáčky zeleného čaje a do hrníčku dvě a půl lžičky svého oblíbeného kafe. Když se voda uvařila, nalil ji do všech nádob i s hrnkem. 

Nesl hrnek s horkou kávou ven, hrnek dal na menší stolek, on si sedl na menší ošoupanou židli a zapálil si jednu cigaretu. Kouřil už nějakou dobu, ale nikdo o tom nevěděl, kromě Izumi - jeho bývalé holky. 

Vykouřil dvě cigarety, vypil kafe a rozhodl se jít dovnitř, přeci jen byla ještě docela zima. Když přišel domů, šel si vyčistit zuby a umýt pořádně ruce. Všiml si, že Gaara už v posteli nebyl a tak se rychle trošku upravil, udělal si culík a šel se kouknout, kde je rusovlásek. Našel ho u kuchyňské lince s nádobou na čaj v pravé ruce a v levé držel.. 

,,Kdo to ksakru je?!" zeptal se trochu přísněji Itachi a smaragdový pohled se na něj zaměřil. 

,,Uhh... čaj..." řekl rusovlásek se spícím Narutem v ruce. 

,,NANI?! To co máš v druhý ruce!" 

,,Oh.. to je Naruto Uzumaki Namikaze. Je to.. kitsune." odpověděl rusovlásek a Naruto se v jeho náruči zavrtěl a otevřel svá očka. Itachi to nechápal a co nechápal ještě víc byl fakt, že se Gaara chová naprosto přirozeně, jako kdyby tam malý Naruto ani nebyl. 

,,Jak jako?" zeptal se Itachi, Gaara si povzdechl a začal vysvětlovat.

Po dlouhém vysvětlování Itachi kývl. I když stále spoustu věcí nechápal, radši se dál na otázky ohledně Narutova klanu ani rodičů neptal, aby neštval Gaaru. 

,,A.. co teď s ním?" zeptal se černovlásek a podíval se se svým onyxovým pohledem do toho smaragdového. 

,,Já.. Já nevím.." řekl Gaara a sklopil zrak na nádobu s čajem.

-----------------------------------------------------

Pokračování příště! :D

Děkuji za přečtení této kapitoly, snad se vám líbila. Další kapitola nejspíš bude za další půl rok, protože prostě moje nápady se na tento příběh doslova vytratily. Děkuji za přečtení a přeji hezký zbytek dne/noci. <3