K I T S U N E

4.

,,Za.. Za Narutovými rodiči?" Rozšířily se Gaarovi oči, když to uslyšel.

,,Itachi, však.. no.. je to přání, které bych asi chtěl.." doplnil Gaaru mladší z bratrů.

,,ale není to správné. Naruto.. Naruto by si to přeci nepřál, bude nervózní. Bylo by to jako kdyby sis přivedl domů svého přítele, Itachi." Ještě dodal a odmítavým pohledem sjel Itachiho od hlavy k patě.

Itachi si oddechl.

,,Však víš, že jsme se s Deidarou rozešli. Není nutné mi to v jednom kuse připomínat, Sasuke."

,,Ale proč? Však byl pro tebe úplně boží. Hodili jste se k sobě. A kdyby.. a kdyby jste se nerozešli, nezačal by ses chovat jako zlomená třináctka!" To, co Sasuke řekl byl fakt. Když se Itachi s Deidarou rozešli, byli na tom oba dost špatně.

Oba dva to řešili jinou cestou. Deidara zkoušel to, co by udělal Itachi; přestal se chovat jako zamilovaný puberťák. Itachi to ale měl naopak. Chytl se špatný bandy. Několikrát se s rodiči pohádal, několikrát ublížil i Sasukemu, když se ho snažil uklidnit.

Naštěstí, tohle všechno je už za ním.
Zatím.

,,Nebudeme to tu řešit, Sasuke. Rozešli jsme se, protože jsme k sobě přestali cítit to, co jsme cítili.
Ale tohle.. nebylo to, proč jsem sem přišel, Sasuke. Chcete jít za Narutovými rodiči?" Gaara jejich konverzaci o Deidarovi úplně odignoroval. Znal Deidaru, neměl ho moc rád. Vlastně se neměli rádi navzájem.

,,Já jsem pro. Jeho rodiče už se o něj musí bát, a nechci ho tam posílat samotného. Ještě by se zase dostal do nějaké pasti." Řekl Gaara a zadíval se do Itachiho černých očí.
Starší z bratrů kývl a podíval se na Sasukeho. Ten chvíli brblal. Ale nakonec k tomu svolil.

Za několik dní by se měli vrátit domů, a tak se s Narutem domluvili, že půjdou k jeho rodičům pár dní před jejich odjezdem.
Naruto byl den ode dne nervóznější.
Ani jeden nevěděl, proč je Naruto nervózní a nechtěli se ho na to ptát.

Čas od času se Naruto i v noci probudil. Sasuke v tu dobu byl ještě vzhůru, protože si musel psát se svou "Ex přítelkyní", Sakurou Haruno, která nikdy jeho přítelkyně ani nebyla. Jen jí prostě zlomil srdce, když si myslela, že je jeho holka.
V těch chvílích se Naruto na černovláska koukal, dokud neusnul.

Když přišel den D, všichni se snažili najít co nejlepší oblečení měli, aby nevypadali před rodiči svého "kamaráda" (You know what I mean ( ͡° ͜ʖ ͡°)) jako idioti.
Blonďáček byl stále nervózní, choval se zvláštně.
Někdy někoho z nich zničeho nic objal, dal jim pusu na tvář, na čelo.. ale nic k tomu nikdy neřekl. Prostě přicupital, objal, nebo dal pusu, a odcupital zase pryč.

,,Takže.. můžeme jít?" Zeptal se Naruto Itachiho, když všichni tři přišli před vchod, kde už blonďáček čekal. 

,,Jistě. Můžeme už jít." řekl starší z bratrů a usmál se sladce na Naruta. Blonďáček mu úsměv opětoval a společně vyrazili. Stále byl Naruto nervózní, ale už nikomu pusinky ani objetí nedával. Už jen na oko klidně šel. 

______________________________________

OOF, Dobře, dobře, moc se omlouvám, že jsem dlouho nic nenapsal, ale.. no prostě už jsem to psal v minulé kapitole, nemusím to psát zase. Je to sice kratší, ale psal jsem to na mobilu a s tím, že jsem zvyklý psát na notebooku, musím to trochu zkrátit, protože jinak bych tuhle kapitolu nikdy nevydal. V příští kapitole se už trošku rozepíšu a už tam budou Narutovi rodiče a ehm ehm.. smexy scéna.. 

Nu což, mějte se. UwU