Lovestory, nehoda, strach

9.

Rozhodli jsme se, že půjdeme v 11 hodin spát. Vzbudila jsem se asi ve tři ráno, nevím proč, ale docela mě to vyděsilo. Slyšela jsem nějaký hlasitý hlasy, zvuky, rány  ... Možná mezi Chazzym a Mickeym (čti Mikym) došlo k hádce. 
Ale najednou bylo opět ticho. Měla jsem strach o oba dva. Oba dva jsou moc důležití pro mě, můj celý život. Neodpustila bych si kdyby se jim něco stalo, jen kvůli mé osobě.
Šla jsem se podívat do Chesterového pokoje, co se stalo. 
Celá rozespalá, šok přišel hodně rychle, a měla jsem strašný strach o Mikeyho (Mikyho). Mickey seděl u postele na zemi a Chester opustil pokoj.
Zeptala jsem se Mikeyho, co se stalo.
Ze začátku, mi nechtěl nic říct... Ale dostala jsem to z něho, zaplať pánbůh. Byl psychicky v háji. 
Popsal mi jak se Chester choval vůči němu, co se stalo, a proč na něj Chester začal křičet.

Mikey: ,,He knows, we are in love" :(

Já: How, he knows  that?
Mikey: I don't know, I can't do nothing. I can't after emotional page......
Já: No, Mikey, sweetie it will be alright. I promise.
Mikey: I believe you.  Love. I go sleep, come with me sweetie please...

Šla jsem s Mikem. Objali jsme se navzájem. Lehla jsem si k němu, a čekala až usne. Zpívala jsem mu Thousand Years. Když usnul, šla jsem si rázně pokecat s Chesterem, poslal mě do háje.

Já: Are you normal?
Chester: what? You're my sister...and Mike is my BFF.
Já: And this is normal, that you're shout on him? Why are you're not happy? Wish this to us?! You're not my brother!
Chester: No, wait Caroll, please...
Já: I go to Mike. Good night...
Chester: good night....

Začal si vyčítat vše, co Mikovi udělal... 

Ráno :
Já: Good morning sweetheart, I love you Mikey!  Políbila jsem ho.

Mikey: I love you Caroll.<3 I love you. Thank you so much for all.

Šli jsme do kuchyně, udělat si nějako snídani, Chestera jsme tu už nezastihli, ale nechal nám dopis. 

V Mikově dopisu stálo : Michael I'm sorry what I've done to you. I apologize....
I don't wanted hurt you. Chester <3

V mým bylo : Good morning sis, see you afternoon.

Odpoledne:
Já: Hi Chester
Chester: Hi my sister.. How are you?
Já: I don't know I 'm thinking about Mikey, I am afraid of him. Where is he?
Chester: At his room.
Já: I go to him. Sorry brother.... pronesla jsem smutně a odešla.
Chester: it's okay sister, I am not nice to him.  Podíval se smutně.

Tohle se odehrává teď tudíž, teď to za mě píše někdo jiný nebo moje mysl (jako někdo jiný, abych nepsala vše v minulém čase)

Vlezla jsem do jeho pokoje a viděla jsem Mikea ležet na podlaze, Cítím jeho puls, nevím co se stalo ... Dýchá přirozeně. (Btw. nevím  jestli existuje přirozený dýchání ale dobrý)  Zakřičela jsem na Chestera:
Chester!!!! Come on fast please....Mike fall down!! I don't know what's happened!..
Chester: Take his arm, and look to his eyes... And said: Mike, Mikey do you hear me? Mike I call an ambulance okay? 

Šel zavolat RZS.

Byla jsem s ním až do příjezdu. Mohla jsem jet s ním za což jsem byla šťastná. Nechci ho opouštět. NIKDY! 

Chester: I don't know, what's happened, but I can for this... Sorry Mikey. Why I do this?  He cried.
I: It will be okay, I promise Chazz.

Já: You're to blame, you shouldn't have been mean to him ... it's normal that two people love each other. But ... I'm honestly mad at you, but again, on the other hand, what's going to happen. And we can't influence it.

Chester: I want to apologize to him.. tell him, I'm really sorry what's happened. I want to get back everything, what I tell him. 

Já: You can, ride with us, to the hospital. We'll see how it all turns out.