Jasmine Greyová

1.3K 74 2
                                    

Můj den se skládal ze sledování televize. No, co byste čekali. Nechal mě v nudném motelovém pokoji. Před hodinou mi kručel žaludek, ale nechtěla jsem vstát. Z mnoha důvodů.

Měla jsem zůstat na pokoji, dokud nebude konec. Vůbec jsem nechtěla pokoj opustit.

Nemohla jsem vydržet kručící žaludek, který se pokoušel sníst sám sebe a tak jsem přešla ke skříni, ve které měl Harry peněženku. Proč s ní neodešel, nevím, ale měl tam jen pár dolarů. Jeho řidičák byl pryč, to bylo fakt divné.

Vzala jsem peníze a šla jsem ke dveřím. Zaváhala jsem, když jsem vzala za kliku. Neměla jsem odcházet z pokoje. Ale venku byl automat. Rychle tam a zpátky, správně?

Správně.

Budu v pohodě. Jen si vezmu chutně vypadající donut a vrátím se. Zabere to ani ne tři minuty.

Otáčející se, abych odemkla dveře, ujistila jsem se, že jsem v ruce měla dost peněz, než jsem vyšla ven k automatu. Byla jsem tam hned. Strčila jsem dovnitř dost peněz a stiskla jsem tlačítko.

Nic se nestalo.

„Co to, kurva?!" znovu jsem stiskla tlačítko, ale donuty pořád byly tam, kde byly. „Ale no tak! To je podvod!" křičela jsem na automat jako šílenec, ale co očekáváte, ta zatracená věc mě okradla. „Ugh, do prdele s tím, budu hladovět." Povzdechla jsem si těžce, než jsem se otočila.

Co jsem si neuvědomila, když jsem do někoho vrazila.

„Ou, omlouvám se-." Byla jsem zaskočená. Podívala jsem se na velmi starého muže.

„Jasmine, že? Úžasné." Chytil mě za zápěstí a táhl mě s sebou.

„Počkat." Pokusila jsem se vymanit z jeho sevření, ale nepustil mě. „Jak víte mé jméno a pusťte mě, vy starý prasáku!"

Sevřel mé zápěstí ještě silněji a zaskuhrala jsem. Kdo to, sakra, byl? A proč mě, sakra, táhl k parkovišti.

„Zlato. Dovol mi říct tohle. Bylo by lepší, aby ten plán vyšel, když ho ten, co ho plánoval, musí sám udělat." Podíval se na mě, když jsme se zastavili u dodávky. „Harrymu to trvalo dlouho a teď dokončím, co začal."

Poznáním se mi vykulily oči. Začala jsem se třást. Tohle se nemělo stát. Harryho nevlastní otec měl být tam, kde Harry, ne tady. Ne tady, aby mě unesl.

„Ne, ne, NE," řekla jsem, pokoušející se od něj vymanit, ale jen se uchechtl a strčil mě k dodávce.

S hrůzou jsem sledovala, jak se dveře dodávky otevřely a byla jsem strčena dovnitř. Tohle se nemělo stát. Co se to, sakra, stalo? Hrál si Harry se mnou? Věděl to?

Byla jsem zmatená a vyděšená. Tohle se vůbec nemělo stát. Začala jsem brečet a kvůli tomu, jak jsem byla vynervovavá a vyděšená, jsem křičela a pokoušela jsem se otevřít dveře.

Všechno z toho jsem dělala, dokud toho někdo neměl dost a nerozhodl se zhasnout světla, tím myslím.

Praštit mě, dokud jsem neomdlela.

_____________

DŽÍSIS, JDEME DO FINIŠE, DĚCKA, DRŽTE SI ČEPICE! I když v tomhle počasí... DRŽTE SI KŠILTOVKY. 

Nevím, jestli někdy bylo 19. prosince takové teplo? Chodím po světě už skoro 20 let a teda tohle si nepamatuju... Kde jsou ty kalamity, že jsme ani nemohli jít s košem, aniž bychom si nenaryli rypáky už u prvního kroku? 

Myslím si, že pokud to není obleva jako byla v době ledové, tak jsme to klima pěkně dokaličili... 

Ale mějte hezký den, zítra už je pátek!!! 

Edited

When the heart wants what it wants // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat