Kdo vlastně jsem ?

Kde že to koupíme?

Dnes ráno si Emilly vzpomněla na to, že to neoznámily pečovatelkám. Ihned to oznámila i Katherine a obě vylítly z pokoje ke kancelářím. Potom co se to dozvěděly pečovatelky, hned se jim rozzářily oči, konečně se zbaví, aspoň na nějakou dobu dvou největších průšvihářů. Dvě jim šly pomoci s balením. „Co že to tam psali, že máme mít?" zeptala se Katherine. „Nic z toho, co tam psali tady nemáme Kate" (tak jí Emilly říká) Takže takový klasický balení, až na to že trochu většího rozměru. Vzali papír a pro jistotu si překontrolovaly, že mají vše. Nakonec se mohlo jet do Příčné ulice. Dorazily k nějaké stěně a co teď. Náhodou šel okolo velký muž, trochu při těle, dlouhé vlasy i fousy a měl vedle sebe, přibližně stejně starého kluka, jako je Emilly i Katherine. Párkrát poklepal na ty cihly nějakým, deštníkem?! Počkat to byl opravdu deštník? No to je jedno. Párkrát na ty cihly poklepal a ty se začaly hýbat a otevřely se jako dveře, páni kouzla asi fakt existují. Vydali jsme se do Krucánků a Kaňourů pro učebnice. Když jsme chtěli zaplatit, řekli nám, že potřebujeme galeony a jestli je nemáme tak ať si zajdeme do Gringottovi banky. Gringo....co?
No ale jediná banka byla právě Gringottova, takže jsme se vydali tam. Byli tam vážně skřeti?! No nějak jsme si rozměnili a konečně šli zaplatit za ty učebnice. Potom co jsme měli věci na učení, jsme potřebovali hábity. Hmmm...že by Madam Malkinová byl obchod s hábity? A taky že byl, přišla k nám „Bradavice,eh" nečekala odpověď, mrkla někam a přilétly metry, které nás změřily a hábity se ušily. Fakt rychlovka. A jelikož jsme s Katherine opravdu hodně prosily, dokonce jsme šli do Prodejny Mžourov, kde jsem si vybrala krásnou sovu a Katherine prohlásila, že chce vlka, to ale prodavačka řekla, že ve škole vlka mít nemůže, ale nabídla ji, že může mít psa. Katherine hned začala diktovat, jakého by chtěla, no a toho taky dostala. Jmenuje se Aegon a moje sova se jmenuje  Agnes.