The Story Of Wild Ones

Welcome in life of werewolfs

Tak nějak jsem to pořád nechápala. Prostě jsem nemohla pobrat fakt,že jsem vlkodlak. "Počkat,já jsem vlkodlak?" zeptala jsem se po pár minutách ticha. Modrovlásek pouze přikývl. "Jak co? Celé tohle nechápu." Vzdychl a ukázal mi slzu. "Tohle,je dědictví. Ten kdo vlastní slzu je vlkodlakem. My,s čistě bílou slzou jsme dobří vlkodlaci. Chráníme váš rod. Rod Tariovců. Pak jsou tu temní vlkodlaci,tím je Rodrick. Jsou z rodu Farmionů. Chtějí ovládnout svět a sesadit z vlády vlkodlaků vás Tariovce. A pak jsou tu výjímeční vlkodlaci,který se rodí jednou za tisíc let. Tím Tariovcem jsi ty. Tariovcům se nikdy takovéhle vyjímečné děti nerodili,jen Farmionům. Přesto Farmioni nikdy neovládli svět. Tyhle děti,mají věťsí moc než kdokoli jiný vlkodlak. Může se přeměnit na vlkodlaka,kdykoli chce. My s čistě bílou a čistě černou potřebujeme tu slzu na proměnu. Tyhle ďeti ovládají magii a legenda praví,že přivede k životu dokonce i draky. S tou slzou dokáže ještě víc. Proto Rodrick chce tvou..." Nedopověděl. "Kde máš tu slzu?" vyděsil se. "Rodrick mi ji sebral." "Panebože,musíme dostat tu slzu zpátky. Tobě to půjde lehce,proměň se. Teď hned!" "Jak?" "Prostě...Na to..Pomyslí." promluvil než se proměnil v šedavého vlka. Jeho srst měla nádech oceli a nyní již modré oči na mě upíraly pohled. Snažila jsem se myslet na proměnu. A opravdu,proměnila jsem se v Šedo bílou vlčici,avšak ne zas tak podobně šedou jako Thomasovou ocelovou však ani ne zas tak bílou,s nádechem hnědé. Něco podobného,co vystihuje ta slza. Byla jsem naprosto překvapená. Měla jsem ostřejší vidění,viděla jsem každičké vlákno prostěradla na posteli, kterým bylo ušito. Avšak,sluch byl ještě ostřejší a slyšela jsem prakticky všechen zvuk. Slyšela bych na kilometry daleko spadnutí jehly do kupky sena. "Nádhernější vlčici jsem neviděl." uslyšela jsem v mé mysli. "Nevtipkuj." pomyslela jsem si. "Nevtipkuju." odpověďel. "Sherry,jsi už připravená?" zahulákal zezdola Rodrick. Trhla jsem sebou a vystrašeňe se podívala na Thomase. Vycenil zuby a skryl se do kouta. Rodrick vlítl do pokoje. Nikdy jsem se necítila tak nejistě. Ač jsem byla pokryta šedobílou srstí,stále jsem měla pocit,že jsem nahá. Dále mě také zužoval pocit,že se ze mě stala nestvůra. V Rodrickovi se začal stupňovat vztek. Ten pak přerostl a on se proměnil v uhlově černého vlka. Ihned se vrhl na Thomase. "Ty bastarde!" slyšela jsem jak Rodrick nadává Thomasovi a kousl ho do packy. "Sherry! Dole ve sklepě! Musíš jí vzít! Jdi za Jakeem!" křičel na mě Thomas. Nechtěla jsem ho opustit,sotva jsem ho poznala.. "Jdi!" štěkl. Já se ani nepohla,proto se odtrhl od Rodricka a přiskočil ke mě. "Promiň" Řekl a kousl mě do boku. Ustrašeně jsem uskočila a běžela do sklepa. Při cestě jsem se proměnila do člověka. Ve sklepě jsem popadla slzu,nasadila si ji a vyběhla ven. Poslíčci nikde nestáli takže jsem bězěla na nejbližší autobusovou zastávku. Nechala jsem se zavést k lesu kde jsem vystoupila a zaběhla do lesa. Hluboko v lese jsem se se slzami v očích sesunula podél stromu. Je ze mě nestvůra. Krvelačná nestvůra. Vytáhla jsem mobil a zavolala Jakeovi. "Sherry! Ty žiješ?" "Jo.." vzlykla jsem. "Jakeu..Potřebuju se u tebe schovat. Řekl mi to Thomas. Jsem vlkodlak." "Já vím. Proboha Sherry kde seš?" vyšiloval. Bál se o mě a chtěl mě co nejdřív najít. "V lese,skoro před hranicemi." "Proboha. Za hodinu jsem tam. Sherry,zůstaň kde jsi! Prosím!" Řekl naposeledy a zavěšil. Sesunula jsem hlavu do dlaní. Začala mi být neskutečná zima,proto jsem se proměnila. V tu chvíli mě však přepadl neskutečný hlad. Zavětřila jsem ve větru a snažila se najít nějaký nejbližší pach nějakého zvířete,kterým bych se mohla najíst. Sluch byl však ostřejší. Slyšela jsem praskání větviček a proto jsem šla za tím zvukem. V keřích v zemi hledal velký divočák nějaké jídlo. Lepší kořist jsem najít nemohla. Bez rozmyšlení jsem po něm skočila a zakousla se mu do krku. On po chvíli padl na zem a já se najedla z jeho masa. Uvnitř jsem se však proklínala že jsem zabila nevinné zvíře. Sklopila jsem uši a vydala jsem se zpět na místo,kde jsem byla. "Teď mě naviguj Sherry." ozval se mi v hlavě známý hlas. Jake. "Jestli cítíš mršinu divočáka,na severovýchod asi čtyři kilometry." odpověděla jsem mu. "To nejsem ani tak daleko." řekl normálním hlasem Jake a vyšel zpoza keřů jako normální člověk. "Jsi nádherná vlčice." dodal a já se proměnila. Ihned jsem ho objala a začla neskutečně plakat. "Je ze mě zrůda Jakeu." vzlykala jsem dál. "Nejsi Sherry. Mohla bys být ráda. Máš neskutečnou sílu." "Jakeu. Možná mám vlky ráda ale nechci být vlkodlak. Vždyť zabíjím nevinná zvířata." "Nemusíš je lovit Sherry. Nezapomínej že můžeš být i člověk." Hladil mě po zádech. "Ash tě hledá. Celá skupina se o tebe bojí. Měla by ses vrátit i se mnou." náléhal. Přikývla jsem. Jake ví co dělat. Nastoupili jsme tedy do auta a odjeli zpět. Na silnici před hotelem však auto jelo v protisměru. Jake nestihl zabrzdit proto jsem si dala ruce před sebe,abych si ochránila hlavu. Zvláštní však bylo,že se náraz dlouho neozíval. Vzhlédla jsem. Proti tomu autu jsme jeli znova. Panebože,já dokážu vrátit i čas! "Jakeu! Stoč to!" křikla jsem,a než můj černovlasý přítel stačil něco uďelat,volantem jsem stočila já. "Panebože Sherry! Ty jsi ten výjíměcný vlkodlak!" prohlásil překvapeně Jake a opřel se rukama o volant. "Jo:." řekla jsem smutně. Zkrátka,já vlkodlakem být nechtěla. Jakmile jsem došla do Ashova pokoje,on mě uvěznil v medvědím obětí. "Sherry! Sheery! Ty jsi zpátky! Panebože! Bál jsem se o tebe!" pípl,dal mi pusu do vlasů a znovu mě uvěznil v tom jeho teplém medvědím objetí. Začla jsem nehorázně plakat. "Kdo je ten HAGIMOR? Rodney mi to neřekl,je doma. Ještě spí." "Jeden z temných vlkodlaků." "Farmioni?" "Jo." Odtáhl se a políbil mě. "Je ze mě zrůda Ashi.." "Neni..je to neuvěřitelná volnost." vysvětlil. "Já se tak necítím. Beru to jako prokletí. Proč já? Je ze mě zrůda. Nezasloužíš si mě." odtáhla jsem se. Ash nemůže chodit s krvelačnou šelmou. Musí to skončít. "Sherry,poslouchej mě." náléhal. "Ne...Ashi,chodíš s krvelačným zabijákem! Nemůžeš mě milovat!" křičela jsem na něj. "Jenže já jsem tvůj strážce! Jsem taky vlkodlak! Pochop to už konečně!" Křičel na mě se slzami v očích. Zůstala jsem tam vyděšeňe stát. "Naučil jsem se s tím žít. Časem pochopíš že je to úžasný!" přistoupil ke mě a položil mi ruce na ramena. Mile se na mě podíval. Skryla jsem hlavu do dlaní a on si mě vztáhl k sobě do objetí. "Probudila jsi v sobě nejsilnějšího vlkodlaka. Nesmíš se nechat sesadit. Tariovců jinak nepřežijí a svět ovládnou Farmioni." "Nechci vládnout...Chci normálně žít. Být normální holka,nestarat se o nic." Pohladil mě po zádech. "Ty to zvládneš Sherry,už kvůli mě." Chytl mě za bradu a lehce mě políbil. Po chvilce do pokoje vpadl Jake. "Sherry...Andy s tebou chce mluvit. O samotě." prohlásil ve dveřích udýchaně a omluvně se podíval na Ashe. Přikývla jsem a Jake mě objal kolem ramen. "Ještě ses přes to nepřehoupla viď?" zeptal se na chodbě při cestě do pokoje Andyho. "Zdaleka ne,Jakeu." prohlásila jsem rozklepaně. Jake mi otevřel dveře a já vstoupila do pokoje. Andy seděl v křesle a koukal do země. "Co se děje?" začala jsem po pěti minutách,kdy Andy nejevil žádné známky toho,že by věděl o naší přítomnosti. "Posaď se.." zamumlal,zrak stále upírající na zem. Jakmile jsem se usadila do zeleného,koženého křesla, zvedl hlavu a prohlédl si mě. "Rodrick na tebe vyhlásil pátrání. Musíme tě ochránit. Aspoň do té doby než se ho naučíš používat a všechno ostatní. Farmioni chtějí válku. Chtějí tě dostat." prohlásil. "Musíme tě na nějaký čas odloučit od Ashe-" začal Jake,já ho však přerušila. "Počkej,Ash je můj strážce. Nemůžete nás odloučit." "Budeme muset. Celý svět už ví o vás o páru. Musíme vás rozďelit. Protože kde je Ash,tam jsi ty. Thomas se o tebe postará. Nicméně,bude tam také pár mých dobrých známých." "Kam pojedu?" "Na sever.. Pryč ze států. Pojedeš do Kanady,do jedné z rezervací. Tam tě kluci vyučí." objasnil to Andy. "Takže se mám s Ashem rozejít?" vyděsila jsem se. Nechci o něj přijít. On mi pomohl. "Ne...To ne. Moc dobře víme že by to psychicky nezvládl. Jen odjedeš s Rodneym na dovču do Evropy. Prostě mu to takhle řekni. Nesmí se dozvěďet kam jedeš. Zakazoval by nám to. Sherry pochop,děláme to pro tvoje bezpečí!" řekl Jake. Přikývla jsem. "Chápu." usmála jsem se. "Rodney tam taky nebude. S lidma odtamtud se před pár lety trošku pokousal,takže ho asi do rezervace nepustí.." dodal Andy a já znovu přikývla. "Zvládneš to Sherry.." objal mě Andy. Já ho objala na zpět. "Jak dlouho tě neuvidím?" "Podle toho,jak dlouho bude výcvik trvat. Půl roku,možná tři roky. Vím ale jediné. Až se vrátíš,budeš připravená." usmál se Andy a dal mi pusu do vlasů. "Sbohem Andy.." prohlásila jsem u dveří a Jake mě vedl chodbou zpátky k Ashovi. "Povezu tě já se CCm. CC řidí jako magor a já to domluvím s lidma z rezervace. Ted' to prostě řekni Ashovi,sbal si věci a Příjď k nám do pokoje,okey?" přikývla jsem a věsla dovnitř. Ashley stál na balkóně a znovu popíjel Jacka Daniellse. "Ty se toho alkoholu nikdy nezbavíš,že?" prohlásila jsem za pochodu a začala si balit věci. Ash se na mě Nechápavě podíval. "Někam jedesš?" "S Rodneym na pár roků do Evropy. Vždycky jsme tam chtěli jet. Vrátím se ti Ashi." vysvětlila jsem a usmívala jsem se. V duchu jsem tomu však vůbec nevěřila. Pochybovala jsem o tom,že to bez něj těch několik let nevydržím. Naposledy jsem ho políbila. "Vrátím se ti Ahsi." prohlásila jsem u dveří a všimla si jeho tekoucích slz. Udělala jsem největší chybu v životě.

CC řídil jako naprostý šílenec,v tom měl Jake pravdu. Začínala jsem pochybovat,že dorazím do cíle v pořádku. "Jsou aspoň přátelští?" "Lepší učitele nenajdeš,věř mi." mrknul na mě Jake. Snad to bude taky někdy zábava. Na místo jsme dorazili pár minut před západem slunce. Jake a já jsme vystoupili a CC počkal v autě. Po chvilce k nám od konce lesa přišel mladík s černými krátkými vlasy. "Jakeu,brácho. Jak se vede? A co tu tak náhle ďeláš?" začal se vyptávat. "Charlesi,tohle je Sherry. Je VÝJÍMEČNÁ. Musíte jí s klukama vyučit. Ale berte jí s ohledem. Dozvěděla se to před..sedmi hodinama. Čím víc to bude trvat dýl,tím líp odradímr válku s Farmiony. Chtějí Sherry dostat." vysvětlil Jake a Charles se zaměřil pohledem na mě. "Vypadáš jako Sally." prohlásil po chvilce. "Sally byla moje babička a tuhle slzu mi předala.." Objasnila jsem. "Jsi její vnučka. Sally byla úžasná vládkyně." Prohlásil. Přikývla jsem. Babička vždycky byla úžasná žena. "Charlesi..Buďte opatrní." položil Charlesovi ruku na rameno Jake a poté přešel ke mě. "Zvládneš to Sherry." "Postarej se o to,aby si Ashley nic neudělal. Vrátím se mu. Slib mi to." Jake přikývl a já ho objala. "Sbohem Jakeu." prohlásila jsem chladně a on nastoupil do auta. "Vyzkoušíme si tvůj běh a stopování. Doběhni do tábora před východem slunce." uchechtl se Charles a proměnil se ve vlkodlaka. Naposledy jsem se ohlédla na čelní sklo,za kterým seděl CC a Jake. Poté jsem se také proměnila a utíkala za Charlesem do hlubokého lesa. Po půl hodině běhu jsem ho ztratila. Napínala jsem uši a čichala všude možně. Ani jeden jeho pach. Naneštěstí jsem však ucítila nepříjemný pach,z rodu Farmionů. Drogoví závisláci. Vycenila jsem zuby a sklopila uši na hrozbu. Pach po chvíli zmizel a já mezi stromy viděla postavu vystávající bílé vlčice. Lehce pokynula hlavou a následně zmizela v temném lese. Znovu jsem zachytila Charlesův pach a běžela za ním. Ani ne do čtvrt hodiny jsem doběhla do tábora. "No výborně,běh ti jde ale to stopování.." "Zmátl mě cizí pach jednoho z Farmionů. Nikdo tam však nebyl. Až poté jsem znovu ucítila tebe.." vysvětlila jsem a on ztuhl. Poté přikývl s falešným úsměvem. "Tohle je náš tábor." Byli tu kamenné domky ve kterých hrála hudba,posléze případně i křik ďetí. Přede mnou najednou proběhl čokoládově hnědý vlk. Pár metrů ode mne se proměnil v člověka. Měl hnědé vlasy a vypadal jako...Alex. "Alexi?" zeptala jsem se překvapeně. To nemohl být Alex. Nebo by se musel sakra změnit. "Sherry Winterová. Nečekal bych,že zrovna ty budeš vyjímečná." usmál se a objal mě. Mě se div nevyhnuli slzy šťestí do očí. Nǎsla jsem ho. Živého a zdravého. "Myslela jsem,že jsi v Londýně." Zavrtěl hlavou. "Musel jsem vystřídat Rodneyho." objasnil a hodil hlavou na stranu,aby odstranil pár vlasů padajících mu do obličeje. "Měli bysme ti představit tábor.." navrhl Alex ale Charles to zavrhl. "Nejdřív by si měla odpočinout. Alexi,vem ji k sobě. Až se vyspí,začneme." "Nechci spát!" namítla jsem. Chovali se ke mě jako k pětiletému dítěti. Je mi osmnáct,proberte se! Jsem dospělá! "Fajn...To si dáš zápas tady s Alexem. Když teda nechceš spát." řekl s klidem Charles. Jak řekl,tak se stalo. Alex se proměnil ve vlka a já pozorovala jeho obranný postoj. Vyceněné zuby,rozkročené nohy,sklopené uši. Proměnila jsem se taky a Alex najednou povolil. Byl omámen mojí krásou. Já toho však využila a skočila po něm. Kousla jsem ho do boku a Charles to zastavil. "Alexi...Potřebuju s tebou mluvit. A ty!" ukázal na mě, "jdi se připravit na oslavu. Vítáme nového človíčka ve smečce.." prohlásil a mě se ujala nějaká dívka. "Jsem Vanessa. Budu tvoje kamarádka,jestli budeš chtít." "Ráda,jsem Sherry". Usmála jsem se a nakonec jsme odešli do jedné z mnoha chatek. Uvnitř byl však někdo,koho už jsem opravdu nečekal. Moje bývalá láska ze školy z první třídy, Jamie Talian. Jakmile jsme se setkali pohledem,mě zamrazilo. Jak on mohl přěžít?

-------------------------------------------
Další dík po delší době. Promiňte,trošičku mi došly nápady a taky teď řěšim docela oškliviu šikanu ve škole a do toho hádky s rodičema takže,nestíhám.. Snad mi to ale prominete a já se loučím.! :)