Go! Never!

Je to kouzelné

Jamie
Byl tu poslední den. Měli jsme posledních pár zastávek a pak cestu domů. Včera jsme toho projeli a prošli tolik, že jsme si večer byli schopni sotva najít hotel a pak jsme všichni padli.

Probudila jsem se jako první a rozhodla se jít do sprchy. Měla jsem na sobě včerejší oblečení, moje vlasy se hodily jen na culík nebo drdol a o energii, která mi chyběla, ani nemluvím. Osvěžující sprcha, vůně čistoty. Takový ten pocit, že voním a nejsem jak prase.

Rozhodla jsem se jít na snídani, Oliver s Angie ještě spali a já je chtěla nechat nebo alespoň Olivera, protože jeho čeká odřídit cestu domů. Snídaně byla ve formě bufetu. Chodila jsem okolo a přemýšlela, co si dám. Nakonec jsem se rozhodla pro bílý jogurt, do které jsem si dala trochu medu, nakrájela ovoce a dala ho do toho. K tomu jsem si vzala ohřátý toust a bylo to dokonalé. Snídala jsem dlouho, protože jsem nechtěla chodit na pokoj, takže jsem si dala ještě čaj a k tomu si našla nějaké sladké věcičky.

„Dobré ráno." Ozvalo se mi u ucha a dostala jsem pusu do vlasů.

„Dobré, jak ses vyspal?" Zeptala jsem se Olivera, který si sedal vedle mě a pil ze sklenice džus.

„No... štěstí, že jsou ty prázdniny, protože zítra budu potřebovat dlouhý a kvalitní spánek," Zasmál se, „a když budeš jeho součástí, jako mazlící plyšák, bude to ještě lepší."

„To si ještě rozmyslím." Řekla jsem a vyplázla na něj jazyk, „Angie ještě spí?"

„Ne, šla do sprchy, když jsem odcházel."

„Tak to přijde bůh ví kdy." Zasmála jsem se.
———
Chvíli jsme ještě s Olim seděli. On si vzal něco k jídlu a já pila svůj džus. Asi po dvaceti minutách přišla i Angie, která vypadala jak mrtvola.

„Jak ses vyspala?" Zeptala jsem se ji a lehce se uchechtávala.

„Asi stejně jako ty, málo." Řekla a s talířem jídla si sedla ke stolu.

Počkali jsme než se Angie nají, pak šli na pokoj, kde jsme si pobalili věci, které jsme vyndali a když šel Oliver s Angie dát věci do auta, já nás mezitím odhlásila z hotelu a vydala se za nimi. Nasedli jsme do auta a vydali se na poslední zastávku, která byla kousek od hlavního města Canberra. Cesta tam trvala dalších 6 hodin, takže Angie si na chvíli zdřímla a já si povídala s Oliverem.

„Co myslíš, že dělal Alex?" Řekl najednou.

„Byl s Markem." Zasmála jsem se.

„Pravda, stejně bych nikdy neřekl, že Alex bude na kluky."

„To ani já, myslím, že to nečekal nikdo."

Po pár hodinách se probrala Angie a povídali jsme si všichni. Dali jsme si zastávku na oběd a za chvíli dorazili na kouzelné místo. Byl to další park, na tomhle výletě už několikátý, tenhle měl uprostřed jezírko, které ale nebylo pro veřejnost přístupné, jenže když máte kamarády po celé Austrálii, dostanete se tam. Nám se to podařilo.

„Harolde!" Zavolal Oliver na kluka, který hlídal okolí.

„No nekecej! Lomane, ty jsi taky zavítal do jiné části Austrálie." Zasmál se Oliverův kamarád, „Hned jsem u vás, počkejte chvíli."

„Tak holky, to byl Harold Tail, můj kamarád z nějakého soustředění."

„Z nějakého?" Zasmála jsem se.

„Ono jich bylo tolik, že si všechny ani nepamatuju, ani to nejde." Pokrčil rameny.

„Nazdar chlape." Objevil se za námi Harold.