Strážci elementů [DOTS] POZASTAVENO

~1~

Blazerow ~ Ohnivá ~ 1.lovec

Bylo ráno a já jsem uslyšel poplašný řev Alfy.

Vyběhl jsem a uviděl jak sem vtrhla Větrná smečka a řadí se do útočné formace.

To nebylo poprvé za tento týden co sem vtrhla, ale vždycky to dopadlo zraněníma na obou stranách.

Koukl jsem se dovnitř abych vzbudil i Skorpia, ale ten už stál vedle mě.

,,Už zase se nevyspíme. Pokolikráte na nás zaútočili za tento týden?!" Řekl trochu pobaveně.

,,Nech toho a radši se seřaď do formace." Řekl jsem trochu naštvaně a podíval se na Alfu druhé smečky trochu jsem se na něj zamračil a šel na své místo ve formaci, hned vedle Bety a Skorpia.

,,Tak co, dáte nám tu louku nebo né?!"
Řekl Alfa druhé smečky.

,,Né!" Zařvali jsme všichni.

,,Tak to mi nedáváte moc navybranou. Smečko, do boje!" Zakřičel Alfa té smečky a hned se vrhl na toho našeho.

Já jsem neotálel a taky jsem se vrhl na jednoho rysa. Snažil jsem se mu kousnout do břicha, ale někdo mě zezadu kousl do nohy a já jsem tu palčivou bolest nemohl přemoct.

Padl jsem na písečnou zem a snažil se zvednout. Tmavě šedý rys se na mě kouknul s těma svýma zářivě růžovýma očima a mě se vnukla jedna myšlenka.

Chytil jsem nenápadně trochu písku a hodil jsem mu ho do očí. Tmavě šedý rys zařval a snažil se utéct prič.

Já jsem ho dohonil a praštil do něj až spadl na zem. Chytil jsem ho tak abych ho zakousl, ale v tu chvíli zarval jejich i nás Alfa ústup a to pro mě znamenalo že ho musím pustit.

Odklusal jsem zpátky do našeho tábora a přeletěl pohledem všechny okolo. Pravda je, že jsme na tom nebyly zrovna nejlíp, ale kdyby se všichni snažili jako já tak bychom už tu louku měli.

Ten tmavě šedý rys mě propaloval pohledem a já viděl jak mě v jeho mysli láme kosti a pomalu zabíjí.

Druhá smečka se odebrala na své území a já šel k poradnímu kamenu. Byl jsem tam jako jeden z prvních a čekal na Alfu.

,,Tak moje smečko dnešní ranní cvičení už máme za sebou. Ten kdo je hodně poraněný ať jde za Betou ona mu to ošetří, také bych potřeboval nějakého dobrovolníká na jednu hodně důležitou věc. Kdo se hlásí?"

,,Já" Řekl jsem.

,,Výborně, ale nemáš něco z nohou myslím že kulháš." Řekl ustaraně Alfa a kývl na shromážděné aby se rozešli.

,,Pojď za mnou." Řekl Alfa a šel k jeho jeskyňce.

,,Potřeboval bych abys nenápadně vyrazil na území vodní smečky a natrhal pár bylinek, které ti nadiktuje Beta." Řekl Alfa.

,,No, ale jak vidím tu tvojí nohu asi řeknu někomu jinému." Přidal později.

,,Alfo. Zvládnu to." Řekl Jsem A odebral se k Jeskyni léčitelů (Bety).

,,Ahoj Beto měla si my nadiktovat jaké bylinky mám najít." Řekl jsem odhodlaně.

,,Ano, přines mi heřmánek, levandule, kopřivy, nějaké veliké listy abych mohla udělat obvaz, jestli najdeš mátu tak tu taky a meduňku. Tady to máš napsaný. Děkuji Blazerowe." Řekla a v jejím výraze byla vidět vděčnost.

Vzal jsem si kámen se seznamem bylinek a utíkal jsem ke hranicím.

Za chvíli jsem měl hlad a žízeň, ale byl jsem na to přeci zvyklý. Snažil jsem se rozpomenout kdy jsem naposledy jedl, ale všiml jsem si že jsem už u hranic se savanou.

,,Doufám že je teď naše." Řekl jsem si pro sebe a překročil jsem hranice.

Už jsem před sebou vyděl hodně zvěře a nějaké ty bylinky. Koukl jsem na kámen se seznamem a v mysli jsem si to přečetl.

    ,,1. heřmánek
     2. levandule
3. kopřivy
       4. veliké listy
5. (máta)
       6. meduňka"

Rozhlédl jsem se, ale viděl jsem jenom šťovík. Vezmu ho jestli nenajdu levanduli. Pomyslel jsem si.

Popošel jsem dál a uviděl heřmánek.
Trochu jsem ho utrhl a strčil ho do taštičky z lopuchových listů zpletených do sebe.

Nic víc jsem toho neviděl tak jsem šel dál ke hranicím s vodní smečkou, teď jsem si musel dávat ještě větší pozor aby mě neviděli, protože s tou nohou bych moc daleko neutekl.

Rozhlédl jsem se abych se ujistil že o mě nikdo neví, ale radši jsem ještě závětřil. Citil jsem jenom pach zvířat okolo mě a ještě . . . . co to . . . . Cítil jsem šelmu, ale nepatřila sem měla jiný pach jako kdyby byla z jiné smečky.

Ani jsem se nehnul zděšením že o mě nejspíš ví. Vzchop se. Domlouval jsem si. Sebral jsem všechnu odvahu a strčil svůj bílí čenich mezi trávu. To co jsem uviděl mi sebralo dech. Tuhle šelmu já přeci znám.

Ahuuuuj.😂Tak jak se vám líbí první kapitola? Doufám že hodně stravila jsem nad tom snad týden.
No kdyby tam něco nesedělo tak napište do komentářů. Jinak přeju všechno nejlepší k novému roku.

                   🎉 1.1.2020  🎉