Strážci elementů [DOTS] POZASTAVENO

~4~

Sunshine ~ Beta ~ Půdní

Večer mě Alfa požádal abych obhlídla ostatní smečky, a tak jsem to přijala, stejně jsem potřebovala najít nějaké bylinky.

Když se vlády nad zemí zmocnila měsíční tygřice byla jsem u hranic s Lední smečkou. Měla jsem v plánu tady přespat a ráno pokračovat nenápadně k jejich táboru, ale překvapil mě blízký pach dvou šelem na noční hlídce.

Odkdy jsou jejich hlídky tak blízko našeho území ? Položila jsem si otázku hned co jsem zamaskovala svůj pach blátem a schovala se do blízké jeskyně.

V dálce jsem slyšela rozhovor dvou šelem a tak jsem napnula uši a co nejvíc se naklonila k nim.

,,Nevíš proč Alfa řekla abychom šli zase na hlídku, docela mi ten čas co strávím vždycky v táboře rozvalená na kameni chybí." Řekl příjemný hlas.

,,Nevím, ale upřímně se na tom kameni teď rozvaluješ snad pořád." Řekl hlas co musel patřit nějakému rysovi.

,,Chá, chá moc vtipný. Radši větři jestli něco nenajdeš." Řekl ironicky první hlas.

,,Tak jo." Odpověděl druhý a hádám, že teď hodnou chvíli větřil. Pak tiché kroky dvou šelem ustaly a já se zhrozila jestli mě neucítili.

,,Cítim tady králíka, co ty ?" Zeptal se ten druhý.

,,Taky, o kolik se vsadím, že ho nechytíš." Řekla ona.

,,To chytím, ale o co se sázíš?" Zeptal se rys irbise.

,,No . . . ." Řekla zadumaně. ,,Sázím se o jednoho králíka.

,,Hej !" Zavřískal rys potichu.

,,Je to fér když ho ulovíš bude tvůj a já teda prohraju, ale když ho neulovíš budeš mi dlužit králíka." Vysvětlila ona.

,,No tak jo." Přijal nakonec rys a šel ulovit králíka.

Počkat není náhodou ten králík na našem území ! Zeptala jsem se své mysli a přivoněla jeho pachu.

Ano je, ale těsně u hranic takže ho chytit může. Přiznala jsem si nakonec a potichu vykoukla zpoza stěny jeskyně.

Rys hbitě skočil do křoví a chytil králíka. Pak se začali zase dohadovat a šli dál.

Když jsem zjistila že jsou už dost daleko oklepala jsem z sebe hlínu a šla dál k za hranice s Lední smečkou.

Doufám že to neprocházejí dvakrát. Zamyslela jsem se trochu, ale pak to nechala plavat a šla blíž k jejich táboru.

Když jsem tak přišla rychle jsem se schovala za keř a chvíli pozorovala co se děje. Mají večeři.  Řekla jsem si a začala je projíždět pohledem abych zjistila kdo je kdo. Mezitím se vrátila i hlídka s králíkem. Alfa mezitím vyšplhala na takoví pahorek a začala se svým proslovem.

Napnula jsem uši abych slyšela co gepardice říká své smečce.

,,Dnes ráno jsem poslala Širu aby zjistila situaci u Vodní smečky. Nemějte obavi ona ví co dělá. Sama mi to nabídla. Jinak Ayla se mě ráno ptala kam šla a tak jsem jí to řekla jenže pak zmizela. Mám dojem, že jí šla hledat a to není dobré znamení." Řekla a na chvíli se odmlčela. ,,Jinak Song nahlaš mi co jste našli při hlídce." Přidala a dala slovo Irbisovi kterého jsem dnes už jednou viděla.

,,No dnes jsme s Narcisem našli jenom jednoho králíka a pak jsme cítili na hranicích s vodní smečkou Aylin pach jenom byl hodně starý. Předpokládám, že byl z rána. " Odpověděla a šla zpátky na své místo.

Dobrý asi mě necítili. Oddychla jsem si a dál poslouchala co říkají.

,,Výborně ráno tam vtrhneme a zaútočíme na ně. Myslím že Aylu našli. Přece jenom v maskování zrovna nejlepší není." Připustila Alfa a šla se najíst.

Chvíli jsem je pozorovala, ale pak jsem už chtěla odejít. Dnes přespím v jedné z těch jeskyní co tady jsou.

Už jsem se chtěla obrátit a jít, ale zastavilo mě hlasité zívnutí za mími zády. Rychle jsem se otočila, jenže jsem nikoho neviděla jenom tmavý jechličnatý strom a pár dalších keříků.

Ještě jednou jsem se rozhlédla, ale nic. Tak jsem se hned dala na útěk. Očividně si mě nikdo nevšiml a tak jsem běžela k jeskyni co byla poblíž.

Co to mělo být? Zeptala jsem se sebe.

Když jsem konečně přiběhla do jeskyně popadla jsem trochu větviček co jsem našla a zapálila. Když jsem ležela u teplého ohně, přemýšlela jsem nad tím co se stalo. Pak jsem usnula.

Ráno jsem chtěla vstát, ale včas jsem si všimla stopy tlap co nepatřili mě, rozhodla jsem se ležet a pomalu oddechovat jako při spaní. Jenže si toho asi šelma všimla a hned přišla ke mě.

,,Helemese naše šípková růženka se už probudila." Řekl hlas ve kterém byl slyšet úšklebek.

,,Kdo si?" Zeptala jsem se šelmy snažíc se zvednout.

Neodpověděla . . . . . . . . jen mě nadále pozorovala.

Ahoj. Další kapitola je na světě. Jo vím je docela krátká, ale alespoň nějaká. 😂 Jinak co myslíte, že bylo to zívnutí, jenom si to vymyslela nebo to opravdu slyšela. A kdo myslíte, že je ta šelma co jí našla. Klidně napište své názory do komentářů.

Ahoj zase u další kapitoly. 😉😍