Strážci elementů [DOTS] POZASTAVENO

~5~

Scatter ~ Větrná ~ Hlídka

Pomalu jsem otevřel oči. Bylo už ráno a Alfa začal s ranním shromážděním. Vyšel jsem z jeskyně hlídkařů a šel na shromáždění.

,, . . . . . . . . takže dnes bych poprosil Scattera aby se dostavil k mé jeskyni. Je to vážná věc a Beta jí se mnou probírat nemůže. Jinak můžete jít." Řekl a odebral se do své jeskyně, já jsem šel za ním.

,,Scattere mám pro tebe úkol."

,,No a jakej úkol to je?" Zeptal jsem se.

,,Budeš muset jít do vodní smečky a něco jim ode mě předat."

,,Ale vodní smečka je až na druhé straně. To i kdybych se zázrakem dostal za neutrální území tak mě tam zabijou. Vždyť tam jsou špehové a samé boje. Fakt se nechci nechat zabít." Odvětil jsem hrubě.

,,Právě, proto tam nemůžu já. Kdyžtak si najdi ještě někoho dalšího aby šel s tebou. Odejdeš až později večer." Řekl a propustil mě.

Já, ale nikoho nepotřebuju, zvládnu to sám nebo ne? Kdyžtak kdo by vůbec mohl jít s mnou. Beta nemůže a Xadoran je poraněný. Vajz je no . . . . . ten by možná mohl jít, protože Střelu brát určitě nebudu. Kde teda je?

Poohlédl jsem se po táboře, naštěstí pro mě tam Vajz odpočíval na rozsáhlé plošině. Přišel jsem k němu.

,,Vajzi. Půjdeš s mnou na území vodní smečky a něco jim předáš?" Tygr se rychle zvedl a jenom se na mě zamračil.

,,To určitě udělám tam všechno a pak budeš říkat, že si to udělal sám." Odpověděl drze. Docela mě zaskočila jeho odpověď, ale nenechal jsem se tak rychle odbýt.

,,No asi máš pravdu." Řekl jsem. ,,Takže nechceš jít s mnou."

,,No tak jo, ale nebudeš sprostej."

,,Tak jo asi ani nemam na výběr."

,,To nemáš." Řekl tygr a začal se smát ,,a kdy vyrazíme ?"

,,No . . . . až nám řekne Alfa, ale mělo by to být až někdy večer." Přiznal jsem ,,možná bychom mohli jít na hlídku spolu, když máme vyrazit až takle pozdě."

Co to plácám za nesmysly, vždyť je to lovec . . . . . a má určitě lovit . . . . .  a teď se s ním budu muset bavit ještě dýl.

Tygr se na mě jenom zamračil a odešel. ,,Mám dojem, že chceš zůstat ohladu." Řekl při odchodu k prvnímu lovci.

No alespoň, že se s ním nebudu muset bavit a navíc byla to stejně moje zásluha, že půjde s mnou. Měl by být vděčný. Řekl jsem si vduchu a odešel k Alfovi.

,,Tak koho sis vybral?" Zeptal se a naklonil svou černou hlavu na stranu.
,,Vajze. Ani jsem nemel moc na výběr." Odfrknu si. ,,Měl bys být trochu hodnější ke kamarádovi. S tou tvojí povahou dosáhneš maximálně toho, že tě nahradíme." Zavrčel a odešel.

,,No jo tobě se to říká, přece si Alfa, tebe musí všichni respektovat." Zamručel jsem si potichu ,,vlastně jak bys mě chtěl vynahradit když ani nemáš někoho jiného a znamenalo by to, že budeme jenom víc oslabení."

Sedl jsem si a zamyšleně pozoroval tábor, zrovna pŕicházela Střela z ranní hlídky a šla do své nory. Měl bych jít na hlídku. Zamyslel jsem se a vyšel pryč. Ani jsem to nepověděl Alfovi, jak jsem byl zamýšlený z toho co my řekl ráno.

Vešel jsem na naši obviklou trasu k začátku obchůzky kolem území. Začal jsem větřit, protože mi Střela než jsem vyšel řekla, že cítila hodně zvěře a já pravděpodobně nestihnu večerní jídelní shromáždění.

To je zvláštní, přece říkala, že u hranic s územím mezi náma a Ohnivou smečkou je hodně zvěře, ale nic tady není. Poznamenal jsem si v duchu. Asi už se jí horší i čich. Potichu jsem se zasmál.

Začalo se stmívat a Noční tygřice mi začala svítit na cestu s tím jsem začal být i pozornější a přestal jsem myslet na kraviny. Zase jsem závětřil. Nikde jsem nic necítil, a tak si myslím, že ta šelma, co na mě zaútočila byla zkušená v tom co dělá. Začala se mi sápat po krku a já zjistil, že to je gepardice.

Schodil jsem jí ze sebe a začal vrčet. Ona se přidala a moc dlouho to netrvalo a zase na mě zaútočila. Byla rychlá, tak jako ostatní gepardi a její fialově modré oči vypadali jako z lední smečky. Že by Alfa? Zděsil jsem se a zase se jí ze sebe pokusil strhnout a při tom si jí lip prohlédnout.

Ne jejich Alfa je lepší bojovnice a vlastně Alfa má schopnosti takže bych byl asi už v ledu. Potichu jsem si odfrkl a vrhl se na štíhlou gepardici, zakousl jsem se jí do přední nohy, když se mi naskytla příležitost. Šelma jenom tiše zasténala a pak se pokusila o útok. Já to už předpokládal a díky své malé výšce a mrštnosti se jí dostal pod břicho. Pokusila se mě setřást, ale bylo už pozdě já se jí pevně zakousl do slabého místa a krev tekla proudem. Gepardice oslabeně spadla na bok a lapala po dechu.

Já jí pustil a koukl se na ní.
,,Nevypadá na člena lední smečky." Zamumlal jsem si pro sebe, když jsem si jí prohlédl líp. ,,Ty si z ohnivé!" Vykřikl jsem na ní a přišlápl jí hlavu k zemi. Potichu jsem vrčel. Tuhle smečku jsem odjakživa nenáviděl.

,,Jak se jmenuješ?" Zeptal jsem se jí.
,,Jmenuju se Liliex." Řekla potichu. Vrčel jsem a pohlédl na ohnivý vzor na jejich zádech. ,,Hádám, že jsi z ohnivé smečky." Zavrčel jsem na štíhlou šelmu. ,,Ano. Hádáš správně." Řekla a hluboce se nadechla ,,a myslím, že bys měl vědět ještě něco. Nejsem tady sama." Dodala ze zasténáním. Rychle jsem zastřihal ušima. Nikde jsem, ale nikoho neslyšel ani necítil, tak jako jsem neslyšel a ani necítil ji. Ani jsem si nevšiml, že z keře za mnou celou dobu vyčnívá tmavě červená barva. Rychle jsem se tam otočil a druhá šelma vyšla ze svého úkrytu.

Tmavě červený tygr na mě zaútočil a já jsem se nestihl vyhnout. Srazil mě na zem a začali jsme válet sudy, až jsme zastavili v pozici, že byl nademnou. Tygr na mě pořád vrčel a tlapama mě držel u země. Nemohl jsem se bránit a jeho tesáky se rychle blížili k mému krku.

Ale pak jsem v dálce zahlédl světlo . . . . . . .

Omlouvám se za velké spoždění. Pokusím se to zlepšit.