Poberti: Příběh dívky co měla být ve Zmijozelu!

Liška a Vlk

Už deset minut stojíme u domu Hagrida. Ten se ale pořád nedostavil. Vydechla jsem ,,Můžu mít otázku?" zeptal se Remus a já zamručela na souhlas. ,,Proč máš jako prostřední jméno Fox?" SAKRA.. ,,No.. Eh.. Já nevím, vybírala ho máma." ano, máma ho vybrala, ale já vím proč ho vybrala. Remus nic neřekl pouze přikývl. No konečně. James a Black Hagridovi zamávali. ,,Omlouvám se že jdu pozdě ale Tesák se zlekl jednoho hyppogryfa a tak jsem ho musel najít. Strašpytel." Tesák se ke mě rozběhl a olíznul mi tvář. Vždycky jsem měla úžasný vztah se psy. Zasmála jsem se.
,,Můžeme už jít?" zeptal se nevrlý Black a pořád sledoval jak se mazlím s Tesákem. Co mu SAKRA je?! Poslední dobu se chová jako kretén a to prvotřídní. Až když do něj James drkl odvrátil pohled. Něco si šeptal s Jamesem a pak pokýval hlavou.

,,Jo ale rozdělím vás do dvojic ať tu rostlinu najdeme dřív než bude snídaně. Takže Remus bude se Aryou." Usmála jsem se, tolik jsem se bála že budu s Blackem. ,,Tak jo kluci my jdeme tudy a vy si vemte Tesáka, ten se v lese neztratí." Rozloučili jsme se, já a Remus jsme se vydali opačným směrem.
,,Jsi nějak bledý děje se něco?" zeptala jsem se. On se na mě vylekaně koukal. ,,Ne, nic se neděje, jen se mi trochu motá hlava." Jen jsem pokývala hlavou. Najednou se Tesák začal rozhlížet a štěkat. Sehla jsem se k němu ,,Co se děje Tesáku?" Něco není v pořádku, cítím z Tesáka strach. ,,Měli bychom odejít." řekla jsem a pohlédla na Rémuse. Bylo ale pozdě.. z křoví vylezl velký šedý vlk. Tesák se někam rozběhl. Já jsem se však nemohla vůbec pohnout. Otočila jsem se na Remuse a ten vyděšeně koukl na mě, trochu popošel dozadu ale vlk na něj zavrčel a tak se raději zastavil. Musí se to povést jinak oba umřeme. ,,Rémusi něco zkusím ale nesmíš nikomu říct co si viděl ano?" Remus nechápavě přikývl. Nadechla jsem se představovala jsem si jak se mé tělo mění na lišku. Celým tělem mi projel šimravý pocit. Cítila jsem jak se zmenšuji a jak se měním. Když šimrání skončilo otevřela jsem oči. Povedlo se to. Otočila jsem se na Rémuse který si mě překvapeně prohlížel. Vlk se ke mě rozběhl a zavrčel na mě. Já mu vrčení vrátila, skočil po mě ,,Aryo!" zařval vyděšený Remus. Vlk se mi zakousl do nohy a odhodil mě na strom. Nemohla jsem se zvednout, viděla jsem jak se vlk blíží k Rémusovi. Znovu jsem se snažila vstát, to se mi povedlo až na druhý pokus. Co nejrychleji jsem skočila po vlkovi, zakousla jsem se mu do krku ale on se mi zakousl do břicha. Bolestí jsem cukla a vlkovi jsem zlomila vaz. Vlk padal k zemi. Z posledních sil jsem se přeměnila zpátky. Poté jsem viděla jen jak ke mě běží Remus...

O dva dny později - Ošetřovna
Probudila jsem se a strašně mě bolelo břicho. Rozhlédla jsem se po místnosti. Black měl položenou hlavu na mojí ruce a spal. James spal na druhé straně a Remus spal vedle něj. Jsou tak roztomilí když spí, aspoň v tedy je klid. Chtěla jsem se jen trochu posunout ale bolest v břiše se zvětšila. Potichu jsem vyjekla ale i to stačilo aby to kluky probudilo. Sirius rychle zvedl hlavu a koukl na mě. Já ale pohled odvrátila a místo toho jsem se koukla na Rémuse ,,Jsi v pořádku?" Remus se zvedl a šel ke mě. ,,Nic mi není" potom se sehl k mému uchu a pošeptal mi ,,Nic jsem jim neřekl, ale určitě se na to budou ptát." Přikývla jsem. Remus se ode mě odtáhl a usmál se na mě. Najednou se otevřely dveře, stál tam Brumbál a Minerva. ,,Snídaně už začala, měli byste jít, potřebuji si se slečnou Snapeovou promluvit." Sakra, co teď!?

631 slov