Bully | Marcus Gunnarsen

kapitola 1

Myšlenkami jsem byla úplně mimo pořád jsem na něj myslela. Měla bych se spíš věnovat matematice. ,,Tak Annie doufám, že chápeš novou látku'' zařvala na mě učitelka. Jen jsem na ni kývla ,ale absolutně jsem to nechápala. Protože jsem myslela pouze  na  něj...

Zazvonilo a to znamená , že je přestávka. Woow jak nečekané. Sbalila jsem si všechno učení do tašky a šla na chemii. Ještě jsem si šla odnést do skříňky nějaké sešity ,abych je nemusela tahat v tašce. Zavřela a zamkla jsem si skříňku a šla směrem učebna chemie. Doufám že nepotkám Gunnarsena. Bez tak ho zase uvidím s nějakou jeho štětkou.

Na chemii jsme nic moc nedělaly. Asi v půlce hodině někdo zaklepal na dveře. Byl to ředitel. Přivedl někoho sebou asi novou spolužačku.
,,Paní Ensbergrová tady vám vedu vaší novou žákyni." Otočil se a hned odešel.
,,Tak nám něco o sobě řekni" promluvila na ni učitelka a mile se na ni usmála.
,, Jmenuji se Amy Butler je mi 16 let a ráda hraju fotbal a nesnáším když mi někdo lže do očí.'' dokončila svůj monolog a usmála se na všechny ze třídy. ,,tak Amy posaď se do třetí lavice vedle Annie" ukázala směrem ke mě.
Dokonce hodiny zbývalo asi 10 minut takže nám učitelka dala volno. ,,Jsem Amy Butler" otočí se ke mě a podá mi ruku. ,,Annie Wønnerg" usmála jsem se a podala si s ní ruku. ,, Teď mě zajímá jaký kluci jsou tady debilové a kteří jsou dementi" řekla se smíchem. ,,No jakože jediný kluk ,který je tady normální tak je Dave Lister a Martinus Gunnarsen jinak ostatní jsou pak buď stupidní nebo děvkaři" odpověděla jsem ji. ,,Aha a kdo je ten kluk jak se na tebe pořád kouká. Ten blonďák ,sedí úplně vzadu"řekla trochu nejistě a ukázala na něj.
Jen jsem se trochu otočila a následně jsem se otočila zpět. ,, Marcus na mě kouká?! Je to dement a dvojče Martinuse ,ale on je o proti Marcusovi úplný zlatíčko" odpověděla jsem a v tu chvíli zazvonilo. Všichni se začaly zvedat a odcházely na další hodinu.
O 6 později
Konečně už můžu jít v klidu domů. Šla jsem přes park a následně mi někdo omotal prsty kolem zápěstí. Otočila jsem se směrem k dotyčnému a byla to Amy. Uf. ,,Proč jsi na mě nepočkala?"odpověděla trochu naštvaně. ,,Musím domů udělat si úkoly a jít pak se psem ven" byla jsem celkem nervózní co z ní vypadne. ,,Fajn ,ale zítra večer půjdeš semnou na párty jasný?" usmála se. ,,C-cože? Ke komu?"vykoktala jsem ze sebe. ,,To uvidíš a vem si na sebe něco pěknýho" zašklebila se. ,,No dobře no tak asi zatím ahoj" rozloučily jsme se a objaly a šli každá svoji cestou. Šla jsem chvíli přes park a pak jsem už byla doma. Odemkla jsem si dveře a hned mě přivítala moje největší láska. Neeko začala hrozně štěkat radostí když mě konečně viděla. Yummi a Fuffy tak spaly na škrabadle a ignorovaly mě. Zavřela jsem za sebou dveře a běžela do pokoje společně s Neeko. Neeko si lehla na koberec ,který ležel vedle postele. Vyndala jsem si z tašky učení a sedla jsem si ke stolu a začala si dělat úkoly. Když jsem měla vše hotové tak jsem si připravila na pondělí a šla s Neeko ven. Šli jsme na naší oblíbenou louku ,kde jsem ji házela klacek a taky občas zaběhla do malého potůčku , který zde protékal. Po hodině jsme šli už domů. Cestou jsme potkali Martinuse pouze jsem na něj zamávala a věnovala se Neeko , která běhala ze strany na stranu. Vypadala hrozně šťastně. Miluju když jdeme spolu na dlouhé procházky ,vždy mě dokáže rozveselit jen ona tu semnou je 24/7. Vážně tady vyznávám své city k mé fence. Došly jsme domů a já jsem dala kočkám a Neeko najíst a sama jsem si udělala toasty se sýrem. Sedla jsem si ke stolu a začala jíst. Dojedla jsem a odnesla jsem talíř d dřezu. Když jsem byla na cestě do pokoje ,tak se domem roznesl zvonek. Otočila jsem se na schodech a šla otevřít , když jsem otevřela tak...

Takže doufám že se vám první kapitola líbí. 💥
Druhá bude více zajímavější a asi kapitoly budou vycházet o víkendech podle toho jak to budu stíhat se školou. 😂
Protože přijímačky se pomalu blíží.
Zatím bye 😂💗