Bully | Marcus Gunnarsen

kapitola 3

Seděl tam. Marcus. Proč? Jen jsem tam na něj vyděšeně koukala. ,,C-co tady děláš?" Chtěla jsem po něm zařvat ,ale neměla jsem na to.. Jen se pomalu zvedl a přešel ke mě. Naskočila mi husí kůže. Nadzvedl mi palce bradu a zadíval se mi do očí. ,,Zítra si pro tebe přijdu" usmál se a odešel. Stála jsem tam jako přikována a přemýšlela nad tím co právě udělal. Jak se sem sakra dostal?! Šla jsem ke vchodovým dveřím a zamkla je radši na dvakrát. Bože můj. Teď se bojím jít spát. A co myslel tím že si pro mě přijde. Nejraději bych teď odjela někam hodně daleko.
Šla jsem se osprchovat a potom jsem šla do pokoje ,kde na mě čekala Neeko a ještě ke mě přišly  Yummi a Fuffy. Připadala jsem si jako bych měla nějakou zoo.  Ještě jsem projela  instagram a snapchat potom jsem usnula.

Probudila jsem se a podívala se na hodiny. Půl desáté takže jsem šla do koupelny a opláchla obličej. Následně jsem šla ke skříni a vzala jsem si nějaké volné tričko a tepláky. Poté jsem šla do kuchyně ,kde jsem si udělala jen toasty. Dneska pro mě vlastně přijde Marcus. Vůbec se mi nikam nechce , nejraději bych byla v posteli a koukala na filmy a seriály. Dojedla jsem a šla odnést talíř do dřezu. Šla jsem pustit Neeko na zahradu ,aby se trošku vyřádila. Nechala jsem ji tam a šla do pokoje a podívala se na instagram. Někdo mi napsal. Martinus. Ještě že ne Marcus.

Martinus- ahoj nechtěla by jsi jít dneska semnou ven?
Me- jo půjdu a něco ti pak řeknu <3
Martinus- dobře ,tak za hodinu v parku?
Me- budu tam zatím ahoj
Martinus- ahoj

Odložila jsem mobil a začala se pomalu chystat. Přešla jsem ke skříni a vzala si černé roztrhané džíny a šedou mikinu s napisem "again". Pomalu jsem se obula a zamkla dům. Šla jsem rovnou do parku a tam už jsem viděla Tinuse. ,,Ahoj Annie'' pozdravil mě a objal mě. ,,Ahoj Tinusi" objala jsem ho taky. Sedli jsme si na lavičku a já jsem mu začala říkat o včerejšku. ,,Musím ti něco důležitého říct protože mě asi jediný chápeš. No ale trochu to zkrátím ,když jsem šla od vchodových dveřích do pokoje ,tak jsem viděla někoho sedět v křesle. Bylo to hrozně creepy. Šla jsem do obýváku a dotyčný šel ke mě a byl to M-marcus. Přešel ke mě a řekl mi že si pro mě dneska přijde. Já s ním nechci jít sama pomoc Martinusi já půjdu skočit pod vlak."
,,Si děláš srandu ne? Co tam dělal. Hele chceš ho už od prváku a vždycky ti dělal naschvály s ostatními kluky ze třídy. Takže by jsi s ním mohla jít. Sama."
,,Já nevím jestli chci jít. Celkem se bojím co udělá. Třeba mě znásilní a moje orgány a prostě všechno prodá Pepovi." Martinus se nad tím zasmál. ,,To není vtipný nechci aby mě někde znásilnil nebo tak." ,,Proč by tě měl znásilňovat?" ,, Nevím"

Seděli jsme tam další dvě hodiny a povídali si o všem možném ,když už bylo asi 3 hodiny šla jsem už domů ,abych se připravila na mojí smrt.  Rozloučili jsme se a každý si šel svojí cestou.

Došla jsem domů a vyzula si boty a šla do pokoje. Okamžitě jsem skočila na postel. Jsem zvědavá kdy Marcus přijde. Nechci jít sama. Šla bych kdyby šel Martinus nebo Amy.. Že bych začala něco cítit k Martinusovi? Sakra. Ležela jsem na posteli přibližně dvě a půl hodiny. Podívala jsem se na hodiny a bylo půl šesté. Nemusel by sem chodit. Nepřijde je zbytečné na něj čekat. Zvedla jsem se a šla si pustit nějaký seriál asi po 30 minutách se domem roznesl zvonek. Věděla jsem kdo to bude..

Sešla jsem pomalu schody a nejistě otevřela dveře. Stál tam. Marcus. Kdo jiný že. ,,Čau ,tak co jsi chtěl tak důležitého?" řekla jsem a zadíval se do těch jeho čokoládek. ,,Jen ,aby jsi se od mého bratra držela radši dál. Není takový jak se zdá."
,,Ty mi nebudeš říkat s kým se mám bavit a s kým můžu. Narozdíl od tebe se chová líp než ty a navíc nekouří a nechlastá. Takže mi dej pokoj!" zakřičela jsem po něm. ,,To jsi posrala" zavřel za sebou dveře a přimáčkl mě na vedlejší zeď. ,, Pusť mě!"
,,Teď budeš dělat co ti řeknu a opovaž se odporovat." Chytl mě silně za zápěstí a táhl mě do pokoje ,kde za námi zamkl. Začali mi zkousávat kůži na krku. Snažila jsem se ho odstrčit ,ale marně má větší sílu než já. Věděla jsem co chce udělat. Sundal mi tričko a schodil mě na postel...

Omlouvám se za chyby
Trochu se nám to tady zvrtlo. Fakt nerada píšu tyhle části. Ale to je asi vše a asi bye.