Sakura x Kakashi [KakaSaku]

17

Počkat co? Slyšela Sakura zprávně. Kakashi právě zařídil že bude na pokoji s ním. "Uh..j-jo já souhlasím." přikývla Sakura. "Jo tak dobře." usmál se Naruto. "Tak jim dej klíč a jedem se podívat na pokoje ne?" Sasuke přikývl a podal Kakashimu jeden z klíčů. "Tak jdeme." usmala se Sakura.

"Páni." řekla již poněkolikáté za dnešek Sakura. Pokoje měli hned vedle sebe jak jinak. Pokoje měli ve druhém patře. Oba pokoje měli jednu celou stranu prosklenou a to s výhledem na Vodopád. Pokoje byli na detail stejné. Mála kouplna se sprchou umyvadlem velkým zrcadlem a samozřejmě toaletou. Jinak byli v pokoji dvě postele které od sebe odděloval jen noční stolek. Stůl a dvě malé skříňky. Všechno bylo zařízeno útulně a zároveň jednoduše. Pokoj byl zařízen do rudé barvy a černé. "HM hezké. Tady se bude hezky bydlet." Přikývl Kakashi. Oba si začali vkládat věci do poliček. "Hotovo." oddychl si Kakashi. "Jo, konečně." přikývla Sakura. Oba mlčeli a hleděli na vodopád který díky západu slunce hrál všemi barvami. "Hezké to tu je. Že?" usmál se Kakashi a přešel vedle Sakury. "Um...jo ano." Sakura začala nervóznět Kakashiho přítomnost jí rozrušovala. "Víš, je hezké si s týmem jen tak někde na hezkém místě odpočinout. Jsem rád že jsi to navrhla." "Um...jo, taky jsem ráda." souhlasila Sakura. "A co kdybychom ten čas o samotě trochu využi...." *Klep Klep* " Um. Dojdu otevřít. Popovídáme si jindy." Sakura otevřela a za dveřmi stál Sasuke. "Ahoj Sakuro, můžeš na chvilku." "Jo jasně." souhlasila. A vyšla s ním ven.

Pohled Kakashiho:

"Do prdele." zaklel jsem hned co se zavřeli dveře. Tak hezky jsem s ní začal. Kso pitomý Sasuke. Já ho fakt zabiju.

Plácnul jsem sebou na postel. Co to placám. Je to moje studentka. Nemůžu začít mít něco s mojí studentkou. Ah. Bože(Jashine xd) . Proč je můj život tak nanic. Když už se mi někdo začne líbit je to moje Studentka. Nebo jsem jí sám zabil. Vstal jsem z postele a kouknul z prosklené zdi. To co jsem viděl mě v celku zaskočilo. Sakura stála kousek před tůní a ječela na Sasukeho. Po chvíli se otočila a odešla se slzami v očích. Sasuke ovšem na tom byl podobně. Kdo to kdy viděl brečet Uchihu.

Pohled Sakury:

Došli jsme k tůní a Sasuke začal. "Víš,jak to mezi námi je?" "No...asi zatím jen kamarádi." odpověděla "I tak, nemohla by jsi se krotit. V podstatě spolu chodíne. A ty nejdřív ta věc cestou sem. Jak jste se spolu valeli po zemi. A pak souhlasíš že s ním a né se mnou budeš na pokoji." " Co...cože. Ty mi diktuješ co mám dělat?! Sasuke je to můj život. A skoro spolu nechodíme! Mužů si dělat co chci a jak chci! A ty mi do toho kecat nebudeš!" " Sakuro. Já tě miluju. A nechci aby mi na tebe kdokoliv šahal." "Sasuke a víš co! Já se s tebou odmítám dál scházet jakožto na rande. Nejsem žádný tvůj majetek a bude se mě dotýkat kdokoli komu to já povolim! Je hezké že se o mě staráš ale až moc! Promin Sasuke ale ohledně milostného života s tebou končím!" rozbrečela jsem se protože přece jenom k němu něco stále cítím. A utekla jsem radši do pokoje. Nevšimala jsem si Kakashiho spadla na postel a zakřičela. "Ten tupec." "Um. Sakuro. Jsi v pořádků?"