Tati,
u tvého hrobu se nesměji,
netrhám fotky, nikdy se neraduji.
V hlavě mám vzpomínku na malinký plamen,
ten, který tě nechal shořet s naším domem.
Lhala jsem lidem, lhala jsem sobě,
nalhávala jsem si nenávist k tobě.
I přes rány, nadávky, láhve vodky,
v kapse si nechávám tvé fotky.
Nechci zapomenout, nechci už utíkat,
nechci se skrývat, do sebe se zamykat.
Chci léčit se,
chci dýchat, chci žít,
vzpomínat, však šťastná být,
nechci už kouřit, utíkat, pít
a špinavou pravdu do sklenice lít,
snažit se vymazat, co nedá se smýt.
Chci prostě jen žít,
Tati
