Crow and flowers

Strhnout z platu

Noční. Stát s mopem u výdeje a vytírat zvratky lidí, kteří si přišli na půlnoční svačinku po dlouhé noci plné alkoholu. Kšiltovka mě tlačí do čela a ze všech těch "výparů" se mi motá hlava. Ale někdo to dělat musí. Teda alespoň tak to tvrdí můj manažer. Občas, když už se objeví nějaká ta "Karen" aby mu vyčinila za to, že v hamburgeru nemá okurky, jsem za to  až ráda. Často přemýšlím nad tím, jak dlouho to asi ještě budu snášet. Než mě ze zamyšlení vytrhne dávivý zvuk a já musím zase jít vytírat. Hnus. Nejhorší na mé práci je ovšem ten fakt, že alkoholem posílení muži, kteří díky značnému pomatený mají kupu sebevědomí, si myslí, že jelikož pracuju za málo, kývnu jim na cokoliv. Často pak dostávám oplzlé poznámky od mužů, kteří by docela dobře mohly být mým dědou. Nebo i od kluků v mém věku. Nechutní jsou všichni stejně. Jako třeba ten právě teď. Sotva drží oči otevřené, ale huba mu jen jede. Samozřejmě, moje odpověď je ne. A samozřejmě, chlapec ji pomalu ani nezaregistruje. Zvedne se ze své stoličky a položí mi ruce kolem boků. Snažím se od něj nějak odlepit. Alkohol z něj jde cítit ve strašné míře. Jednou rukou mi sáhne na zadek.  V ten moment se všechno v mén těle vzepře. Chci se schoulit do klubíčka, brečet, utíkat, zvracet, křičet.  Schovat se. Chránit se. Bránit se. Cokoliv. Zvracet.
Praštím ho po hlavě násadou mopu, ani nevím jak. Sveze se na zem. Zvednu od něj oči. Všichni na nás zírají. Přijdu jsem k výdeji jídla a dám jim tu svou pitomou kšiltovku.
"Vyřid šéfovi, že končím. Ten mop mi může strhnout z platu." Oznámila jsem holčině za pultem. Chudák holka. Je jí jen patnáct. Otočila jsem se na podpatku a odešla. Zvracet. Ano, teď už opravdu zvracím. Za mekáčem, jako všichni ti po kterých uklízím. Hořká ironie. Nebo to je jen ta pachuť. Podívala jsem se na mop ve svých rukou. Násada byla ohnutá. Stačilo s ní jen trochu zakroutit a měla jsem v rukou dva kusy. Zkusila jsem zamávat kovovou tyčí a druhý kus jsem někde odhodila. Poprvé v životě se mám čím bránit. Vydala jsem se pomalou chůzí domů.