Zmizení

Kapitola 4.

Detektivovi na stole ležel vzkaz Až budete mít čas, stavte se u mě v laboratoři. G. 
Dunken si vzkaz přečetl a usedl do křesla. Kdo by mohl udělat něco tak hrozného a zdrogovat patnáctiletou dívku? Co ho k tomu vedlo? A jestli jí někdo pomohl do vody, proč to udělal? Když byla pod vlivem tak silné látky, stejně by si nic nepamatovala, kdyby vypovídala. Musela pod tím být hlubší záminka.
Z myšlenek ho vytrhla opět Emily, která usedla unavená naproti němu.
,,Co vás tak unavilo, Emily?" zeptal se zvědavě Dunken.
,,Měla jsem teď rozhovor s vedoucí. Prý nám přidělili ještě jeden případ." řekla Emily a rukama si mnula oči.
,,Ano, to vím. Ale teď by jste si měla jít lehnout, Emily. Dneska je pozdě a zítra toho máme hodně. Já musím ještě za Garym do laborky." Dunken jí pozoroval se zvláštní starostlivostí v očích.
,,Dobrý nápad. Zítra mi řeknete, co jste se dozvěděl. Zatím, Philipe." vzala si bundu a odešla.

Dunken jel výtahem do patra nad garáží, kde byla laboratoř. 
,,Dobrý večer Gary, co máte?" zavíral dveře a šel rovnou ke Garymu.
,,Zdravíčko, pane. No, je to hodně zajímavé. Zjistil jsem, že Shauna byla před smrtí sexuálně zneužita, ale nemáme žádné vzorky DNA pachatele. Dále, že jí ještě někdo, před vraždou převlékl." pokračoval.
,,Jak víte, že to byla vražda, Gary?" zeptal se unaveně Dunken.
,,Jednoduše, drahý příteli. Už jen z toho důvodu, že jí někdo podal drogu a pak jí zneužil. A podle množství drogy, kterou měla v krvi by se těžko pohybovala, natož převlékla." Gary zářil.
,,Zajímavé. My zase víme, že tam, kde byla nalezena, vede jen jediný vodní proud. A to z Harlen Skap. Jeli jsme se podívat a jediné, co tam bylo, tak staré kasárny. A zničené molo." podotkl.
,,Od toho místa, kde jsme jí našli, je to pořádný kus cesty. Musela vodou urazit nejvíce jeden den, pokud šlo všechno hladce a nikde se nezasekla, což podle čisté kůže se nestalo. Nikde jsem nenašel známky nějakého boje, kromě těch modřin, ale to jen značí, že se pod vlivem drog vzpírala, když jí táhl." zkoumal dívku Gary.
,,Rozumím. Budu už muset jít, každopádně moc děkuji, Gary." Dunken ani nepočkal na odpověď a už byl na cestě do garáže. 
Cestou domu přemýšlel nad všemi různými skutečnostmi. Vrah musel být rozhodně odsud. Měl přístup k Léku.

Dunkena vzbudil telefonát. Koukl na hodiny a byly tři ráno.
,,Dunken, prosím." ještě rozespalý.
,,Pane, opravdu se omlouvám, že ruším takhle brzy, ale zrovna jsem v nemocnici, kam přivezli dívku, pod vlivem silných drog. Zrovna jí vyšetřují. Myslím, že by jste to měl vidět." mladý policista zněl důležitě, ale zároveň ustaraně.
,,Samozřejmě, za třicet minut jsem tam, nikoho k ní nepouštějte." pomalu vstal a mířil k šatníku.
,,Rozkaz, pane." rotný ukončil hovor.

Cestou se opět stavil na benzínce pro kafe. Prodavačka ho pozorovala, protože vypadal jako zombie, moc toho nenaspal a ještě nebyl vůbec upravený. V autě si v rádiu naladil svoje oblíbené radio Classic Rock a vyjel. Přemýšlel nad tím, jestli tyhle dvě dívky, nemají nějakou spojitost, ale to se nejspíš dozví až na místě. Musí se zeptat doktora, čím jí nadopovali.
Zaparkoval auto přímo před vchodem vedle hlídkového auta a vyrazil dovnitř. Před dívčiným pokojem stál rotný, který mu volal. Detektiv se prokázal průkazkou a vešel dovnitř. U dívčiny postele stál starší doktor. 
,,Momentálně spí, takže z ní moc nedostanete." snažil se o vtip, ale Dunkena spíše podráždil.
,,Co měla v sobě?" vyhrkl Dunken unaveně.
,,Spoustu dávku anestetik, div, že jí to nezabilo, detektive." kroutil hlavou doktor.
,,Byl mezi nimi i chloroform?" zděsil se Dunken.
,,To si pište, toho tam bylo nejvíc." řekl překvapeně doktor.
Dunken měl spojitost. Hned jak se dívka probudí, musí jí vyslechnout, teda pokud si bude něco pamatovat. 
Dívka měla na sobě černé uplé šaty, černé vlasy po zadek.
,,Jo a mimochodem. Měla v sobě vysoké množství alkoholu a to jí nebylo ani šestnáct." otočil se ještě doktor než odešel.
,,Děkuji." odsekl Dunken.
Na chodbě přikázal rotnému, ať k ní pouští jen ošetřujícího lékaře a sestřičky. Ať jí každé dvě hodiny kontroluje a hned jak se probudí, tak ať mu zavolá.

Nemohl už usnout, takže jel rovnou do kanceláře. Je půl šesté ráno, takže by tam ještě neměl nikdo být. Bohužel, když přijel, našel za počítačem Marka, jak spí na klávesnici a na monitoru měl zobrazené složky o případu Charlie Andersonové. Zřejmě se k němu ta zpráva taky donesla a chtěl být napřed. Chudák kluk. Byl tak mladý a podával výkony nad jeho síly. Dunken ho vzbudil.
,,Marku, běž domu, musíš se vyspat." zašeptal.
,,Pane, zachvilku sem stejně všichni přijdou, zůstanu tady." řekl a koukal na hodiny.
,,S tím nesouhlasím. Jako tvůj nadřízený ti dávám rozkaz, aby jsi se šel vyspat a až se budeš cítit, tak se sem vrátíš." usmál se na něj.
,,Provedu pane." Mark zasalutoval, vypnul počítač a odešel.
Dunken se zavřel v kanceláři a udělal si kafe z automatu. Jakmile se kafe dodělalo. vzal ho a šel na balkon. Vyndal z krabičky cigaretu a zapálil si. Pomáhalo mu to lépe přemýšlet.
Dvě nezletilé dívky. Obě zdrogované stejnou, přinejmenším hodně podobnou drogou a obě v krvi vysoké množství alkoholu. To značí jednu věc. A to, že vrah si záměrně vytipoval nezletilé dívky, stejně je zdrogoval, ale jednu zabil a druhou nechal žít. Nebo utekla? A kdyby jí nechal žít, tak proč? Co ho k tomu vedlo? Muselo mu být jasné, že bude vypovídat, teda pokud na  ní nepoužil až tak velké množství té drogy. 
Vzhledem k tomu, že obě měli vysoké množství alkoholu v krvi, musely být někde na večírku. Počká tady do rána, než všichni přijdou a domluví poradu.