O prokletém království a cestě za záchranou

Za devatero horami a devatero řekami

Kapitola první

Za devatero horami a devatero řekami, bylo jednou jedno království. Jmenovalo se Poklidné království, protože jeho obyvatelé neznali válku a všichni žili v míru. Bylo tomu tak, protože před dávnými časy král Dobroděj, nejmoudřejší a nejspravedlivější král široko daleko, vyhnal zlou čarodějnici, která lidi ponoukala k válkám a sporům, ze země a s ní i všechno zlo. Nic dobrého však nevydrží věčně, a tak se jednoho dne stalo, že na každoroční slavnosti jara se čarodějnice znovu zjevila v plné síle a uvrhla na království strastiplnou kletbu. V zemi opět začala panovat zloba a nenávist. Král Dobroděj strašlivě onemocněl, sjížděli se k němu lékaři a mudrcové z celého širého okolí ale nikdo z nich si s touto záhadnou chorobou nevěděl rady. Ani nemohl. Král byl totiž prokletý. Jako by to nestačilo, tak i králově jediné dceři Anetce bylo hrozně. Byla den ode dne bledější a utrápenější až jednoho dne zkameněla. To byla pro krále poslední kapka. Král nechal vyhlásit, že ten, kdo zabije čarodějnici, a vysvobodí tím království z kletby, dostane princeznu za ženu a půl království k tomu.

Honza se to dozvěděl hned druhý den, kdy seděl v hospodě se svým nejlepším kamarádem Pepou, když vtom do hospody přišel muž oděný v armádní uniformě a vylepil na zeď plakát. Pak beze slova odešel. V hospodě ustal všechen ruch a hluk a všichni se seběhli k právě vylepenému plakátu, na kterém bylo psáno: NA VĚDOMOST SE DÁVÁ, ŽE KRÁL SLÍBIL PRINCEZNU A PŮL KRÁLOVSTVÍ TOMU, KDO ZABIJE ZLOU ČARODĚJNICI A VYSVOBODÍ TÍM NAŠE KRÁLOVSTVÍ Z KLETBY. PRO VÍCE INFORMACÍ NAVŠTIVTE VAŠI OBECNÍ NÁSTĚNKU. „Honzo," zeptal se Pepa, „nechtěl bys princeznu za ženu? Viděl jsem, jak na ni při slavnostech pokukuješ." a zasmál se. „To asi ne, ale dostat půl království, to nezní vůbec špatně." odvětil Honza, i když už byl do princezny dlouho zamilovaný, ale bál se to přiznat. „Co myslíš, myslíš že bychom to zvládli?" zeptal se, a protože oba byli velcí dobrodruzi, rozhodli se vyrazit už zítra za úsvitu. Když došli domů, připravili se a šli spát. Tu noc oba spali neklidně, protože věděli, že je čeká dlouhá a nebezpečná cesta.