He, my sunshine [CZ1DFF]

10. part - Prý nikdy...

Chvilku jsme se s Niallem koukali na fotbal a žrali popcorn. Romantika, fakt. Po několika minutách, co skončil fotbal, zazvonil zvonek. "To budou naši." upozornila jsem Nialla a šla ke vstupním dveřím. "Jojo, jasně." usmál se a šel se mnou. Zakryla jsem Niallera svým tělem a otevřela dveře. "Ahoj mami, ahoj tati. Co bylo u tety?" přivítala jsem je nevinně. "Nic zajímavého, kdo je tohle?" ukázala na Nialla. "To je Niall, můj kluk." polkla jsem. Na tátovi bylo vidět, že z toho není zrovna dvakrát nadšený. " Ahoj Nialle, já jsem Margharet, Annina matka." řekla a podala Niallovi ruku. "Rád vás poznávám." usmál se. "Johne, představ se." popichovala tátu máma a šťouchala ho do boku. Táta mámu jen obešel a mně pošeptal: "Nikdy, nikdy, nikdy." "Nic si z toho nedělej, Nialle, John není zvyklý na to, že jeho holčička už s někým chodí." snažila se situaci uklidnit mamka a šla za tátou. "Ach jo. Mrzí mě, že mi to s tátou moc nevychází." sklopila jsem zrak. "To bude v pohodě, uvidíš. Nechceš zajít třeba do McDonaldu?" usmál se a v očích se mu objevily jiskry. "Jasně. Jenom se dojdu oblíknout." zasmála jsem se a odešla do patra.  Nahoře mě zastavil táta a chytil mě za paži. "Co máš zase za problém?!" vyjela jsem na něho. "Nikdy, Ann. Takového kluka nikdy nepřijmu za svého zetě. Budu dělat vše pro to, abych by vám to zkazil." zasyčel. Nemohla jsem uvěřit svým uším. To, že je můj táta? Byl jako vyměněný. Vzala jsem si bundu a zařvala: "To sis u mě definitivně posral! Chápeš? Definitivně!" a odběhla jsem za Niallem. "Je všechno v pohodě?" staral se Niall. "Jo, jasně. Tak jdeme." řekla jsem sklesle a chytla ho za ruku......

Tak jsme na konci 10.části. Doufám, že se vám i takhle krátký příběh líbil. Ještě bych vám moc chtěla poděkovat za podporu, v podobě komentů, votes i samotného přečtení. Díky moc moc za vše :33 :))))